Jedním ze zakladatelů tradice, která příští rok završí třetí dekádu, je Libor Němec. Jádro každoročních výprav pak tvoří bývalí členové prostějovské plavecké školy.
„V roce 1990 jsme si řekli, že uděláme retro přechod a přejezd Jeseníků. Jenže jsme to brzy zalomili. Následující rok jsme měli ještě větší motivaci Jeseníky zdolat,“ popisoval Libor Němec, zatímco svérázný peloton polykal víkendové horské kilometry.
Cyklomord 2018 |
Počasí jim letos přálo, nicméně účastníci Cyklomordu mají bohaté zkušenosti s tím, jak je říjen v Jeseníkách nevyzpytatelný. „Kdo nezkusil tlačit staré těžké kolo sněhem a ještě k tomu na horách, tak neví, co to je,“ směje se zakladatel Cyklomordu.
Třeba jinak příjemná turistická cesta ze Šeráku na Červenohorské sedlo už jim dokázala předvést svou druhou tvář. „Přes noc nám třeba napadlo přes dvacet centimetrů sněhu. Trasu jsme pak zdolávali přes šest hodin,“ popisuje.
Přesto nedošli (a nedojeli) do cíle pouze třikrát – včetně prvního ročníku. Podruhé to bylo kvůli sněhu. „A jeden jsme pak po dohodě skončili v Petříkově, kde jsme partě nadšenců pomáhali vysazovat jeřabinovou alej,“ vzpomíná Němec.
Největší drama, naštěstí s dobrým koncem, zažili před pár lety, kdy měl jeden z nich ošklivý karambol.
„Kamarád oděný do ženského kroje to trošku přepískl a spadl při sjezdu z Ovčárny. Museli jsme volat vrtulník. Naštěstí měl jenom otřes mozku,“ vypráví.
Start Cyklomordu byl (jako ostatně vždy) v Hanušovicích, cíl pak po třech dnech pravidelně v Karlově.
„Kamarád má v Karlově hospůdku, tak se tam vždy zastavíme. Někdo tam končí, my Prostějováci ale sedneme na kola a dáme si ještě sto kilometrů domů,“ dodává Němec.
