Obyvatelé centra Olomouce upozorňují na rostoucí počty lidí bez domova a více případů evidují i strážníci. Radnice se ve spolupráci s neziskovými organizacemi snaží situaci řešit.
Horní a Dolní náměstí, zmíněná třída Svobody či parky jsou místa, kde je bezdomovecká komunita v centru nejvíc na očích.
O problémech se zmiňuje například zářijový zápis komise městské části Olomouc-střed: „Z výdajů na estetizaci nechala komise opravit poničené lavičky, které už jsou opět zašpiněné a počmárané, v jejich blízkém okolí se povalují odpadky. Zdržují se zde osoby bez domova a další nepřizpůsobiví občané. Doporučujeme městské policii instalaci kamer u vchodu do Smetanových sadů z ulice Vídeňská,“ shrnuje dokument.
Přerov chce vyhláškou zakázat žebrání v okolí obchodů či škol |
„Předtím bylo centrum vyprázdněnější, pokud jde o bezdomovce. Když někdo narušuje pořádek, voláme strážníky, ti to ovšem mohou řešit jenom tím, že člověka napomenou, a ten se posune o kus dál,“ doplnila předsedkyně komise Magdaléna Vanečková.
Ta je také členkou komise pro prevenci kriminality a bezpečnost, k bezdomovectví existuje ve městě i pracovní skupina.
„Jsou v ní zástupci technických služeb, dopravního podniku, univerzity, Charity, náměstkyně pro sociální záležitosti a další dotčení. Snažíme se problém omezovat, ale bohužel je to věc těžko řešitelná i v jiných městech,“ přiblížila Vanečková.
Strážníci potvrzují, že záznamů v souvislosti s bezdomovci přibylo. Nejen kvůli oznámením, ale hlavně vlivem zvýšených kontrol hlídek a obsluhy kamerového systému.
U porušení protialkoholní vyhlášky stoupla čísla třeba na Horním náměstí k polovině října meziročně ze tří desítek o sto. Podobné je to s nedodržováním zákazu bivakování či narušováním veřejného pořádku.
Nelze je vykázat proto, že jsou bez domova
Zvýšený počet případů evidují strážníci rovněž v okolí hlavního nádraží a na dalších místech. Přestupky většinou řeší domluvou a uvedením místa do původního stavu, pokud jde o znečištění veřejného prostranství. Ukládání pokut nemá význam.
„Právní vymahatelnost sankcí u osob bez domova je celostátním problémem, který v současnosti kromě posílené činnosti terénních pracovníků sociálních služeb či neziskových organizací nemá jiné řešení,“ řekl mluvčí městské policie Petr Čunderle s tím, že bezdomovci nepředstavují bezpečnostní, ale sociální problém. „Strážníci nemohou tyto lidi z místa vykázat jen proto, že jsou bez domova,“ podotkl.
Mladík napadl a okradl bezdomovce, který zemřel. Místo podmínky půjde do vězení |
Podle odhadů městské policie žije v Olomouci 600 až 800 bezdomovců, jak uvádí koncepce prevence kriminality krajského města pro období let 2023 až 2027. K tomu, aby jich přímo v ulicích žilo méně, přispívají třeba azylové domy.
Město provozuje jeden pro muže s kapacitou 48 míst, součástí je též noclehárna s deseti lůžky pro krizové přespání, a rovněž domov pro ženy a matky s dětmi pro 64 lidí v ulicích Holečkova a Sokolská.
Zařízení pomáhají také s hledáním práce, poskytují sociální poradenství a sociálně aktivizační služby. Radnice podporuje i centrum materiální pomoci či ordinaci pro lidi bez domova.
Byty pro rodiny a přesun kritizovaného centra
„Vždy tu ale bude část lidí, kteří o sociální služby nemají zájem. Buď nechtějí být v kontaktu s ostatními, nebo jsou tam jiné bariéry. Každopádně nedokážeme zajistit, aby vůbec nebyli ve městě přítomni. Pokud by se však nedělalo současné množství sociální práce, bylo by na ulici mnohem víc lidí a v daleko horším stavu,“ shrnula náměstkyně primátora pro sociální oblast Kateřina Dobrozemská (ProOlomouc a Piráti). Bezdomovců podle ní ve městě výrazně nepřibývá, v teplých měsících jsou ale více vidět.
Azylové ubytování dále zajišťuje Charita, konkrétně pro 45 mužů a 15 žen. Pro krizové přespání má pak noclehárnu s lůžky pro 18 mužů a 10 žen, provozuje též dva domovy pro lidi se sníženou soběstačností, v nichž je celkem 60 lůžek.
Město nyní pracuje na projektu sociálního bydlení v Janského ulici na sídlišti Povel, jež by pomohlo ohroženým rodinám. Chystá zde stavbu tří desítek bytů a zázemí pro azylový dům určený matkám s dětmi jako náhrada toho v Sokolské ulici.
„Naším cílem je také ve spolupráci s Charitou přesunout denní centrum ve Wurmově ulicí do jiné lokality,“ nastínila Dobrozemská.
Právě na toto centrum si dlouhodobě stěžují lidé z okolí, kteří s ním spojují přítomnost opilých a agresivních bezdomovců. Charita se přesunu nebrání, nemá ale aktuálně jiné možnosti. Souvislost s chováním lidí bez domova v sousedních ulicích podle ní není zřejmá, ostatně potíže jsou i na jiných místech v Olomouci.
Ne všichni popíjejí alkohol, ukázala studie
Alkohol je při životě na ulici často přítomný, zároveň ale jeho pití rozděluje i samotné bezdomovce.
„Když se napijí, jsou někteří agresivní. Já mám radši tady svůj klid. Mám svoji boudu postavenou ze dřeva,“ řekl autorům loni představené studie Bez střechy nad hlavou zaměřené na Olomouc například tehdy čtyřiačtyřicetiletý Zbyněk.
Výzkumníci z Univerzity Palackého se zaměřili na pohled většinové společnosti na bezdomovectví a rovněž na vnitřní fungování olomoucké bezdomovecké komunity.
„Je rozdíl mezi squaterem a bezdomovcem. Bezdomovci spávají po lavičkách a spacácích, my squateři se máme kam vrátit – do budov, do stanů. Bezdomovci jsou agresivnější, většinou jsou opilí. My to máme jinak, pomáháme si, ale oni ne, okrádají lidi, klidně tě zbijí, dokopou,“ vylíčil třeba čtyřicetiletý Rosťa.
31. července 2023 |
