Řekněte upřímně: chtěli byste být Jaromírem Jágrem?
Sestra: Určitě ne! Já bych s Jaromírem v žádném případě neměnila, protože ho znám odmalička a dobře vím, že třeba neměl žádné dětství. Nechodil se spolužáky do kina nebo na koupaliště, nevyrazil si ven s holkama, tohle vůbec neznal.
Ale v osmnácti odešel do Ameriky a stal se z něho slavný milionář.
Sestra: Stejně bych neměnila. Asi proto, že jsem žena a dívám se na to jako máma. Sama mám syna, kterému bude sedmnáct, hraje hokej, a neumím si představit, že by za rok odjel za oceán a byl tam sám.
Čužák: Musela bys odjet s ním.
Sestra: Naše máma se tenkrát přesunula za Jaromírem až po dvou letech, neměl to lehké.
Čužák: Mezi námi, já bych s Jaromírem taky neměnil. Sám jsem býval ligový hokejista, ale Jarda maká třikrát víc než já.
Sestra: On žije opravdu jenom tím hokejem. Minulou středu jsem se cestou z práce zastavila u našich a mamča říká: "Zajdi pro Jaromíra, že má hotový kafe, tak ať si ho přijde vypít." Tak jdu a najdu ho, jak stojí s hokejkou u sebe v pokoji, dívá se na televizi a zároveň cvičí. Ve svém věku!
JÁGROVI BLÍZCÍ. Sestra Jitka Kallová a dlouholetý kamarád slavného hokejisty Lubomír "Čužák" Rys.
Myslíte, že máte nějakou zásluhu na jeho výjimečné kariéře?
Čužák: Tady Jitka velkou, protože se o bráchu starala.
Sestra: Dobře, čárkovala jsem mu, kolik už zvládl dřepů nebo kliků, ale odcvičit si to všechno musel sám... Víc jsem snad pomohla, když potom chodil na průmyslovku, protože jsem mu přepisovala sešity s odbornými předměty. A maminka zase ty s češtinou.
Čužák: Já vám povím, kdo v kariéře pomohl Jardovi nejvíc – Pittsburgh! V jiném klubu by osmnáctiletý kluk z Evropy nedostal prostor, ale tady jo. Trenér hned vycítil, že to je nastávající hvězda – hezký a usměvavý kluk s dlouhými vlasy, který vypadal progresivně, optimisticky, a to těmhle Američanům imponovalo, tak mu dali šanci.
Sestra: A to mě překvapilo. Američani jsou většinou nacionalisti, neznali Československo, ale jemu pomohli. A abychom se vrátili k otázce – i ty máš určitě zásluhy, často si Jaromírovi nahrazoval rodinu.
Čužák: To jo. Patnáct let jsem u něj bydlel každý rok, a když tam s námi zrovna nebyla maminka nebo nějaké děvče, tak jsem mu klidně i vařil. O všechno jsem se staral, hodně jsem mu vyprávěl o historii a politice, a především jsem mu zlepšoval náladu.
Říká se o něm, že je to pořád hravé dítě, i když dávno dospělé. Neuráží vás to?
Sestra: Každý chlap je dítě.
Čužák: A buďme rádi, vždyť je to krásný! Čím déle jste dítětem, tím líp. A když je člověk hravej, tak je dobrej – to si zapište.
V JÁGROVÝCH DRESECH. Jitka Kallová v barvách ruského Omsku, Lubomír "Čužák" Rys nese výsostné znaky New Yorku Rangers, předchozího Jágrova působiště.
Uměl by se vůbec postarat sám o sebe – bez přítelkyně, bez mámy, bez kamarádů?
Sestra: Vždyť teď se často sám o sebe stará; kdo by o něho pečoval v Omsku? Přítelkyně Inna tam s ním pořád být nemůže.
Čužák: Kdyby byl Jarda na pustém ostrově, tak neumře. Ale když je někdo vedle něj a trochu se postará, tak je to vždycky lepší.
Čtěte v magazínu DNES
Proč nejsou vrcholoví hokejisté ideální partneři do života? Z čeho Jitka usuzuje, že její bratr přiveze z olympiády zlato? A co bude Jaromír Jágr dělat, až ukončí kariéru? Čtěte velký rozhovor ve čtvrtečním MAGAZÍNU DNES.
