Například na prahu této sezony se rozhodl, že poprvé v životě vezme na několikatýdenní soustředění oba svoje rodiče. Vyrazili na Tenerife, kde si pronajali apartmán.
„Strávili jsme tam s ním necelé dva měsíce. Moje manželka mu vyvařovala, dělala zázemí. Víťa je sám vášnivý rybář, na stole byly často čerstvé ryby a další mořské plody. Posléze to Víťa vyhodnotil jako velice podařené soustředění, po němž si udělal nějaké osobáky v silových ukazatelích. Tak říkal, že uvidíme, co se z toho vyvrbí,“ rekapituluje jeho otec Vítězslav Veselý starší.
Český týmna olympiádě v Tokiu |
Až do sobotního rána se „nevyvrbovalo“ nic velkého, než to však v ten nejlepší možný okamžik přišlo. Veselý v Tokiu vybojoval třetí místo. A jeho otec mohl zjihle dodat: „Viděl jsem tu jeho neskutečnou řeholi, v jakém stavu se vracel po tréninku. První fáze, druhá fáze. Je to fakt, ale fakt zasloužené.“
Mýlil by se ten, kdo by čekal, že v rodině bronzového medailisty vypukla o víkendu bezbřehá euforie. V rodině Veselých se mísilo zadostiučinění s překvapením.
 |
„Vždyť kluk už toho má dost za sebou,“ pousměje se jeho táta. Kdysi ze syna chtěl mít fotbalistu nebo volejbalistu, jeho cestu do oštěpařského sektoru nesledoval zrovna nadšeně. Jenže co mohl dělat, když dospívajícímu Víťovi, který s atletikou naplno začal až na druhém stupni základní školy, létalo z ruky daleko všechno, co do ní vzal.
V patnácti do ní vzal oštěp. Zakrátko byl už mistrem republiky.
Veselý: Nepředstavoval jsem si, že v 38 letech ještě prožiju něco tak úžasného |
„Jsme moc rádi, ale euforii neprožíváme. V žádném případě to není takový nápor radosti jako při olympiádě v Pekingu, kde se třetím pokusem kvalifikoval do finále. To jsme opravdu lítali po baráku. Tenkrát to bylo spontánní. Dnes? Dnes je to bezva,“ usmíval se Veselý starší v sobotu večer.
Bývala by mu prý stačila prostá účast ve finále, tu však jeho syn povýšil na medaili. Mohla být i stříbrná, než ho přehodil reprezentační kolega Jakub Vadlejch. „Kdo by taky chtěl prohrát s dalším Čechem, a ještě s takovým starým prdem, jako jsem já,“ chápal kolegovu motivaci přímo „na place“ Veselý.
Nevadilo mu, že má „jen“ bronz, a stříbro parťákovi přál stejně, jako před několika dny brokař David Kostelecký přál v souboji o zlato Jiřímu Liptákovi.
Fascinující show českých oštěpařů v Tokiu! Vadlejch má stříbro, Veselý bronz |
V Tokiu udělali Vadlejch s Veselým radost sobě a výpravě, doma pak jednomu z atletických trenérů. Na závodech v Břeclavi prý po konci finále zatnul pěst a radostně zvolal: „A mám to!“
„Tím ‚mám to‘ myslel vyhraný tiket. Vsadil, že oba naši budou mít medaili. Nebudu ho jmenovat, ale je to člověk v atletice znalý,“ vyprávěl trenér hodonínského atletického oddílu Zdeněk Lípa.
Kdysi s Veselým začínal, v Břeclavi na závodech v sobotu jeho boj na dálku sledoval, a také mu věřil. „My, co jsme s ním začínali, jsme říkali, že to klapne. Nevím proč, ale neskutečně jsme mu věřili. Šetřil síly celou sezonu, všechno koncentroval k olympiádě, a ono to vyšlo. Měl čistou hlavu,“ ocenil ho Lípa.
Břeclavský závod se kvůli oštěpařům dokonce přerušoval, aby se všichni mohli dívat. „Shlukli jsme se kolem tabletů, atmosféra byla bezvadná. Fenomenální,“ smál se Lípa.
