Po více než 14 hodinách letu z Tokia se oba úspěšní reprezentanti netajili, že se těší na odpočinek. Zatímco třicetiletý Vadlejch vyhlásil, že chce na hrách v Paříži v roce 2024 zaútočit na zlato, jeho o osm let starší kolega Veselý přiznal, že zatím cílí jen na další mistrovství světa v roce 2022.
„Je to dokonalost. Prožil jsem jiný průběh sezony, než v minulých letech. Do poslední chvíle jsem se různě doléčoval, takže jsem šťastný, jak to dopadlo. I v závodě jsem se zachraňoval třetím hodem v kvalifikaci a ve finále padl na pátou příčku, než jsem se znovu vrátil na druhou. Byl to boj a o to ty pocity jsou lepší,“ řekl novinářům Vadlejch.
Oštěpařská showVadlejcha a Veselého |
Podobné zážitky prožíval i Veselý. „Jakákoliv medaile v 38 letech je skvělá a je jedno jaké je barvy. Člověk si jí váží jako by to bylo zlato a bylo to pro mě emotivní. Teď se to ve mně vydralo možná ještě víc na povrch a pro mě to byl asi nejkrásnější závod, jaký jsem zažil,“ uvedl Veselý.
Oba oštěpaře těšilo, že svým „doublem“ na stupních vítězů napodobili střelce Jiřího Liptáka a Davida Kosteleckého, kteří si v Tokiu dříve vystříleli zlato a stříbro v trapu. „To je pravda, letos se nám podařilo získat dvě dvojmedaile. Jim se to tedy podařilo úplně snově, ale to už je detail,“ usmál se Veselý.
Poprvé v české historii brali dva atleti medaili v jeden den ve stejné disciplíně. „Byl to dokonalý závod, který jsem si nedokázal představit ani v nejlepším snu. To, že to vyšlo i s mým kamarádem, s nímž řadu let trénuju, vše jen podtrhuje,“ řekl Vadlejch.
Po návratu z úspěšného závodu je potěšily i oslavy v olympijské vesnici. „Bylo to pro mě překvapení, protože trvalo dlouho, než jsme si na stadionu vším prošli. Bylo vyhlášení, dopingovka, média a přijeli jsme asi po jedné. Přesto tam bylo narváno. Hrozně si toho vážím a byl to pro nás večer plný emocí,“ líčil Veselý.
Zatímco Vadlejch si dá tokijskou medaili k té z mistrovství světa a trofejím z Diamantové ligy, Veselý se těší, až ji ukáže příbuzným. Ve sbírce má sice i bronz z olympiády v Londýně, ten však získal až o čtyři roky později, když byl dodatečně diskvalifikován a za doping potrestán Ukrajinec Oleksandr Pjatnycja.
Liga výjimečných. V čem jsou jiní čeští medailisté olympiády v Tokiu? |
„Mám všechny medaile u babičky v Kobylí, tak půjde asi tam. Tahle je ale speciální. I když už jednu olympijskou mám, tuhle jsem si převzal na stupních vítězů a všichni ji chtějí vidět. Bude to tedy chvíli trvat, než se dostane k babičce,“ usmál se Veselý.
Více než na oslavy se oba těší na odpočinek. „Počet hodin, které jsem naspal od závodu, by se dal spočítat na prstech jedné ruky. Nejsem navíc typ, který by plánoval něco veřejně, spíše to oslavím s rodinou a přáteli,“ uvedl Veselý.
„Taky jsem toho moc nenaspal a těším se na postel. Zároveň mě ale čekají i další povinnosti a určitě se chystám ještě na dva nebo tři velké závody. Mám motivaci jet dál a dál. Nic nás nesmí zastavit,“ zmínil Vadlejch vidinu dalšího programu.
Stříbrný medailista navíc už v tuto chvíli vyhlásil, že má motivaci pokračovat i do dalších olympijských her v Paříži. „Samozřejmě. Hned jsme si s trenérem psali a děkoval jsem mu za ty dlouhé roky, co mě trénuje. On mi pak odepsal, že i pro něj to byl silný zážitek, ale že jim to v Paříži ukážeme a pozlatíme to,“ prohlásil Vadlejch.
To osmatřicetiletý Veselý je přeci jen v plánech opatrnější. „Paříž je pro mě ještě moc daleko. Já plánuju z roku na rok a další bonus, který se mi podařil, je, že mám limit na MS do Eugene. Tam aktuálně směřuji pozornost a budu se snažit co nejlépe připravit,“ dodal.
