„Tehdy v Riu mě to mrzelo víc,“ ujistila. „Tam jsem byla výborně připravená, jezdilo se mi luxusně, jen finále mi nevyšlo.“
Funková, bomba v peřejích. Kajakářka Kudějová vypadla v semifinále |
Zato tentokrát?
Už když v úterním poledni dorazila do areálu, cítila: Nebude to ono.
Předchozí noc totiž byla všechno, jen ne podařená.
„Bylo mi blbě, pozvracela jsem se, nespala jsem. To se na mých silách odrazilo,“ bilancovala po semifinále.
Zákonitě musela následovat otázka, co večer předtím snědla. Vypočetla: „Bramborovou kaši, tři sýrové krokety, kukuřici a už ani nevím, co ještě.“
Na první pohled nic závadného.
Ovšem kdo ví, třeba nešlo jen o jídlo.
„Mohlo se zkombinovat s mojí nervozitou ze závodu a tím zvracením se to projevilo,“ usoudila.
Do úterního rána sice nejhorší stavy pominuly, nikoliv však zcela. Vzala si tedy povolené léky a až po nich se žaludek srovnal.
„Přesto jsem vnímala, že ruce mám ztuhlé a že nepojedou, jak mají,“ posteskla si. Což je na těžké trati, která vyžaduje velkou porci síly, pořádný malér. Však i pondělní stříbrný medailista Lukáš Rohan očekával, že speciálně ženy se s ní v Tokiu dost natrápí.
„Snažila jsem se uklidňovat, že to třeba nebude v semifinále až tak hrozné,“ vyprávěla Minařík Kudějová. Nicméně bylo to pomalé. Vyrobila sérii menších či větších chyb, ztráta na mezičasech narůstala.
„Dráhu jsem měla vymyšlenou dobře, jenže ve válcích jsem zůstávala viset. Neměla jsem sílu se z nich včas vytáhnout.“
Navíc přišel šťouch na 23. brance.
Kdyby ho nebylo...
Ne, ani v takovém případě by se z postupu neradovala. Po semifinále se našla na patnácté řádce výsledkové listiny, o 4,39 sekundy za desítkou vyvolených finalistek.
Což byl konec příběhu Kateřiny Minařík Kudějové na hrách v Tokiu.
A možná i na olympijských hrách vůbec.
Kateřina Minařík Kudějová na OH v Tokiu |
Žena, která ve svých 26 letech vystřídala v roce 2016 na olympijské scéně českých kajakářek veteránku Štěpánku Hilgertovou, si o pět let později ve svých 31 letech připadá... no, řekněme, že už nikoliv mladá.
Pryč jsou časy pádlujících čtyřicátnic.
„V naší reprezentaci jsem jedna z nejstarších. Nejsem vyloženě stará, ale pokud chci ještě v životě dělat dobře i něco jiného, což budu muset, je asi pravá chvíle na odchod.“
Možná vydrží ještě jednu rozlučkovou sezonu, ale do další olympiády? Do Paříže 2024?
„Spousta lidí mě přemlouvá, ať to ještě dám. Jenže máme spoustu mladých, kteří také chtějí někam jezdit, a je mi líto takhle jim to místo zabírat.“
Ta slova jsou v mnohém vypovídající. Kateřina Minařík Kudějová byla mnoho let vynikající slalomářkou světových parametrů, ale snad až příliš hodná na svůj sport. Jako by jí chyběly ty tolik potřebné střípky větší rvavosti a sportovního sebevědomí, s nimiž by mohla dosáhnout ještě víc, než se jí povedlo.
„Zatím jsem se nerozhodla co dál. Do konce sezony to udělám,“ ujistila.
V jaké práci by našla naplnění, pokud divoké peřeje opustí?
Odpověď vás nejspíš překvapí.
„Dělala bych asi daně. Vystudovala jsem ten obor, proto bych se mu chtěla v budoucnu věnovat. Nebo nějakému účetnictví.“
Zdá se poněkud neobvyklé, že by ji to od kajaku, divokých peřejí a akčního sportu vábilo do tichého a neakčního světa čísel a kanceláří.
Ale ne pro ni. „Vždycky mě bavilo si s těmi čísly hrát. Tak věřím, že mě to bude bavit i nadále,“ doufá.
