Jistě, objevilo se pár chybiček. Jinak ovšem Krejčíková předváděla taktický koncert. Na dvorci číslo 2 se držela plánu. Správně volila ty nejúčinnější údery. Ne nadarmo bývá chválena za neobyčejně chytrý tenis.
„Hodně uvažuju nad tím, co soupeřce nesedí,“ přikývla s mazaným úsměvem. „Proti Leyle to bylo jasné. Je menší postavy, takže jsem se ji snažila dostat z kurtu, aby musela běhat a hrála balony na dlouhé ruce.“
ZPRAVODAJSTVÍKrejčíková potlačila vzdor mladé sokyně |
Další body strategie, podle níž často stavěla výměny? Například vyšší míče s horní rotací, aby do nich Kanaďanka tloukla „v nepohodlné zóně“ a nemohla útočit.
Fernandezová je levačka, pročež jí Krejčíková často podávala do bekhendu a na téže straně se ji pokoušela držet křížnými forhendy.
Mluvila příliš skromně, když svůj výkon do stavu 6:2, 5:1 označila za solidní. Pak na ni udeřila slabší chvilka.
„Leylu znám, je mladá a velice talentovaná. Čekala jsem, že se mač někde zkomplikuje a bude to náročné,“ líčila Češka.
„Bojovala o každý bod a mně se to ke konci druhého setu nesešlo. Začala hrát lépe, já byla možná moc pasivní a nepomohla jsem si ani servisem.“
Osmnáctiletá slečna, která letos v březnu v Monterrey získala svůj první profesionální titul, snížila na 5:4. Jenže Krejčíková nepanikařila.
„Naštěstí mě pak podání zase podrželo. Jsem ráda, že jsem utkání dokončila ve dvou setech,“ řekla.
Pořadatelé ji znovu poslali na kurt už dopoledne, což jí nevyhovuje kvůli časnému vstávání. Ještěže se počasí smilovalo. Slunce se shovívavě schovalo za mračna.
Český tým na OH v Tokiuservis iDNES.cz |
Vítr chvílemi sílil, nicméně Krejčíkové nevadil: „Bylo příjemně, vedro polevilo, nefoukalo až tak moc. Navíc jsem v důležitých chvílích ve větru dobře servírovala.“
I proto vyhrála sedmý zápas za sebou, z posledních 23 partií ztratila jedinou (ve Wimbledonu s Bartyovou), což je neskutečné.
„Mám obrovskou radost. I když se necítím nejlíp nebo se mi nedaří, dokážu se mentálně srovnat a za každé situace bojuju. Nikdy mě nenapadlo, že udělám takové šňůry.“
Okouzlila ji olympijská atmosféra. Postupuje... „Těším se, že si zahraju ještě jeden zápas. A potom třeba ještě jeden.“
O vzletných snech a třpytivých medailích ale hovoří opatrně. „Placka by byla super, ale zatím si myslím, že nebude. K ní je daleká cesta. Jsou tu lepší hráčky. A nemůžu hned chtít všechno.“
