Hlavně přítelkyně Kristýna ho na pokoji udržovala v dobré náladě.
Spolu si volali přes WhatsApp, spolu zažehnávali veškeré chmury, které na juniorského mistra světa během osamělých dnů přicházely.
Byť to, že na olympiádě přišel o šanci zazávodit si v individuálních závodech, kouše hodně těžce.
„Čtyři roky se snažíte a pak strávíte deset dní na pokoji koukáním na televizi. Ale úleva, že konečně jsem negativní, to pochopitelně je,“ nezastíral.
Skokanské zlato slaví rakouský tým. Češi skončili v prvním kole a jsou devátí |
Vždyť reálně hrozilo, že by nejen do žádných závodů nezasáhl, ale že by kvůli přetrvávajícím pozitivním testům ani neodletěl se zbytkem týmu ve středu domů.
A to by teprve byla rána.
„Já se toho vážně bál, protože hodnoty se nelepšily. Pak už jsem vážně jen doufal, že toho 16. stihnu letadlo domů,“ popisoval po svém jediném závodě, v němž Češi na velkém můstku skončili devátí a nepostoupili do druhého kola pro osm nejlepších.
Viktore, co vás těch osm dní drželo nad vodou?
Moc toho nebylo, ale přítelkyně mi určitě byla velkou psychickou oporou. A asi i vidina toho, že pořád existovala reálná šance si tady aspoň skočit. I když v posledních dnech už jsem vážně jen doufal, že stihnu letadlo do Česka.
Jaký jste měl denní režim?
Ráno jsem se probudil na covid test, pak jsem měl v plánu ještě spát, ale to už nešlo, takž jsem od půl osmi od rána do jedenácti do večera koukal na ostatní sporty. Internet moc nefungoval, takže jsem si nemohl pustit ani pořádný film. Dny to byly dlouhé, luštil jsem křížovky, četl knížku a doufal, že už zase bude večer a budu moct jít spát.
Co jste četl?
Měl jsem zbytek sedmého dílu Zaklínače a litoval jsem, že jsem si nevzal další díl.
Měl jste během izolace nějaké příznaky?
Dva tři dny jsem nějaké měl, ale pak už to bylo relativně dobrý. Naštěstí jsem neměl žádné horečky nebo suchý kašel, měl jsem lehký průběh.
Dalo se aspoň nějak udržovat fyzicky?
Moc to nešlo. Pokoj měl deset metrů čtverečních, takže jsem si akorát roztáhl karimatku, dělal jsem lehký strečink, cviky na břicho, ale moc toho nešlo. Nemohl jsem pořádně dělat dřepy, ani používat nějaké překážky. Na můstku určitě nějaký fyzický deficit vidět byl.
Viktor Polášek z České republiky v akci na ZOH v Pekingu 2022. (14. února 2022)
Hotel byl vyloženě pro izolované?
Jojo, bylo to asi 20 minut autem od olympijské vesnice. Celý hotel byl vyhrazený pro případy bez příznaků. Naproti mně třeba bydlela biatlonistka Pidhrušná (nyní Bilosjuková), o dva pokoje vedle byl sdruženář Riiber, takže dobrá společnost.
Co se vám v té době honilo hlavou?
Já ani neměl sílu nějak přemýšlet nad skoky. Každý večer totiž přišel pozitivní test a já už vážně myslel jen na to, abych se stihl dostat domů.
V kontaktu s dalšími českými skokany jste nebyl?
Ani jsem jim moc nechtěl psát, protože můj psychický stav nebyl optimální a po závodech mě štvalo, že jsem nemohl skákat taky. Ale samozřejmě jsem jim před závody popřál hodně štěstí, po nich jsem jim pogratuloval ke skokům, ale vnitřně jsem jim ani moc psát nechtěl, abych na ně nepřenesl frustraci nebo depresi.
Koudelka o vítání Poláška„To bylo něco úžasného. Já jsem mu poslední dva tři dny ani nepsal, protože co mu má člověk psát. Že bude dobře a podobně, to asi slyšet nechce. Najednou zaťukal někdo na dveře, otevřel jsem a viděl v nich Poldu. Měl jsem strašnou radost. Byl jsem až dojatý, protože on tomu obětoval strašně moc, a co ho tady potkalo, je strašná smůla. Pevně věřím, že ho to nepoloží a bude bojovat dál.“ |
Jak jste pak negativní testy oslavil?
Dal jsem si večer pizzu. Jídlo v hotelu nebylo úplně optimální, tak jsem si dal pizzu a byl jsem spokojený.
Jak na tuto olympiádu budete vzpomínat?
Tak, že už do Číny už nikdy nepojedu, ani na dovolenou nebo na nějaké památky (smích). Nevím, k čemu to přirovnat, takovou situaci bych nikomu nepřál a doufám, že všechna covid opatření už se začnou pomalu rozvolňovat a že se svět dá pomalu do pořádku.
Najdete aspoň nějaké pozitivum?
Těžko říct. Těch pět skoků mi ani neudělalo radost, protože jsem si moc daleko neskočil. Ale jako jo, aspoň jsem si tu skočil. Každopádně později se mi to určitě sleje do toho, že to tady prostě stálo za ho...
Může to být aspoň motivace pro další hry v Miláně 2026?
Toť otázka. Bůh ví, co mi život přichystá dál, jak to vůbec bude. Abych pravdu řekl, tenhle výlet mi moc motivaci do dalších let nedává.
