Nyní, ve věku 22 let, se do vlasti svého otce a matky vrátil, aby si odtud odvezl nejcennější trofej, o jaké může sportovec snít.
„Poslouchat vyprávění rodičů, čím vším si po odchodu do USA prošli, mě nesmírně motivuje,“ říká. „Je inspirativní vědět, jak tvrdě dřeli, kam až se vypracovali a jak při tom stihli vychovat nás pět dětí.“
Chenův otec je nyní vědeckým pracovníkem v lékařském výzkumu, matka překladatelkou odborných lékařských textů. Medicínu chce jednou vystudovat i Nathan.
Krasobruslař Chen dominoval a bere zlato. Hanju gravitaci nepřekonal |
Zatím proniká na prestižní univerzitě Yale v Connecticutu do tajů statistiky a datové vědy. Loni během pandemie zde studium dočasně přerušil a vrátil se na svoji kalifornskou tréninkovou základnu k trenéru Rafaelu Arutjuňanovi i sparingpartnerovi Michalu Březinovi.
Aby se tu připravoval na klání o titul olympijského šampiona.
Cestu k němu zahájil vlastně už roku 2002, kdy jeho rodné Salt Lake City hostilo zimní olympijské hry. „Chodil jsem pak na městské kluziště a představoval si, že bruslím na olympiádě.“
Vzpomínky na minulost - letošní olympionici (a tréninkoví kolegové) Nathan Chen a Mariah Bellová coby krasobruslařští kadeti:
V roce 2018 se na ní ocitl skutečně, coby famózní devatenáctiletý skokan a první muž v historii krasobruslení, který v jediné jízdě předvedl pět různých typů čtverných skoků.
Už tehdy měl vyzvat na souboj japonského krále ledu Juzurua Hanjua.
Jenže místo toho Chen zkolaboval v krátkém programu. „Udělal jsem tolik chyb, kolik jsem jen mohl,“ zkritizoval se po 17. místě. Nejlepší volná jízda ze všech mu poté pomohla jen k posunu na pátou příčku.
„Dostal jsem se v Koreji do situace, která mě vystrašila, a nevěděl jsem, jak se s ní vypořádat,“ popisoval. „Olympijské hry jsou skvělé, ale zároveň i šílené. Tehdy jsem si po krátkém programu říkal: Tohle byl nejděsivější zážitek mého života, já to tu nenávidím.“
Věděl, že v Pekingu si podobný tlak nesmí připustit. Nastavil si mantru: Člověče, olympiáda je fakt super, tak si ji víc vychutnej.
Do Číny si proto s sebou přibalil i elektrickou kytaru, aby se díky ní odreagovával. Vždyť měl hudební geny, naučil se hrát také na ukulele.
Opět to měla být emotivní bitva Chen - Hanju, tentokrát ještě více pitvaná než před čtyřmi lety, televizně nejsledovanější souboj her. Ale Hanju, jenž se mohl stát druhým krasobruslařem všech dob se třemi olympijskými tituly, se po selhání v krátkém programu ocitl až na průběžném 8. místě mimo hru o vítězství.
Ve volné jízdě se tudíž Japonec pokusil na skladbu Nebe a Země o jiný zápis do historie - být prvním mužem, jenž v závodě předvede čtverného axela.
Jeho vzlet do skokanského nebe se však nekonal. Axel neustál, padl.
POKUS A PÁD. Juzuru Hanju čtverný axel neustál.
„Přesto jsem na sebe pyšný, že jsem se o něj pokusil,“ tvrdil. „Bez ohledu na to, jak je čtverný axel těžký a nepředstavitelný, chtěl bych tímto směrem posunout hranice.“
Vystoupal sice i tak pořadím, ale ne dostatečně.
ČEKÁNÍ NA ZNÁMKY: Hanjua popostrčily vzhůru, ale na medaili nestačily.
1. Kagijama, 2. Uno, 3. Hanju. Tak znělo průběžné pořadí, když na led nastupoval jako poslední Chen. Tři Japonci seděli na křesílkách pro tři potenciální medailisty. Ale Hanju si byl jistý, že on se na nich neudrží.
Nastal čas rozhodnutí.
Organizátoři her oznámili, že covid se jim daří držet v Pekingu pod kontrolou, a tak navýšili počet přípustných diváků v hale z 1000 na 1500. Ovšem Chen zůstával uzavřen ve vlastní bublině. Věděl, že pokud předvede svůj obvyklý výkon, nebo i o něco horší, bude zlatý.
Jenže co máte jistého na olympijské scéně?
Už téměř čtyři roky je nejdominantnějším mužským krasobruslařem na světě, chladnokrevným maestrem čtverných skoků, jaké tento sport ještě neviděl. Věděl, že je favoritem, že má náskok, že je od možného posunu na piedestal olympijských vítězů vzdálen jen několik minut. Existuje ve sportu okamžik, který by vás dostával pod větší tlak?
Dvě minuty před jízdou Chena napadlo: Můj salchow nebyl poslední dobou úplně jistý. Pochybnosti? Obavy? Pryč s nimi, rychle je zahnal.
Pak se rozjel. Skákal. Bavil. Ohromoval. A až na drobnosti takřka nechyboval. Do konce jeho čtyřminutového vystoupení v hale Capital Indoor Stadium mu stále zbývaly tři prvky a na svém kontě měl tolik bodů, že dál nebylo co řešit.
Už když zvládl v úterý ve světovém rekordu krátký program, jeho pravá ruka vylétla do vzduchu a obloukovitě zapumpovala pěstí, což bylo u Chena velmi vzácné gesto.
„Takové věci skoro nikdy nedělám. Vypadlo to ze mě samo. Byl jsem opravdu šťastný,“ vysvětloval.
Ve čtvrtek, když tóny hudby dozněly a mohl si odškrtnout i pět zdařilých čtverných skoků, pěstí nepumpoval. Jen si dal ruce za hlavu a vzhlédl k bílému stropu haly. Stejné gesto učinil u mantinelu kouč Arutjuňan.
Ano, tak si to představovali. Přepsal děsivý zážitek z Pchjongčchangu. Zamiloval se do olympiády.
Triumfoval o 22 bodů. Na tři body se přiblížil dalšímu vlastnímu světovému rekordu v celkovém bodovém zisku.
Nathan Chen claims the first Olympic title for the U.S. in 12 years. Second Olympics in a row that two Japanese men have stood on the podium. #Beijing2022WinterOlympics https://t.co/eMiUK8s5ad
„Vždycky jsem snil o tom, že se dostanu na olympiádu a vyhraju ji, ale zároveň jsem si i říkal: To je tak těžké, nevím, jestli se mi to podaří,“ přiznával na tiskové konferenci, napěchované novináři natolik, že letošní hry takové srocení médií ještě nezažily.
Ti, kteří Nathana Chena dobře znají, o něm vykládají: Je to milý, starostlivý, upřímný a chytrý člověk.
Nyní je to také olympijský vítěz. Na tváři se mu rozzářil široký úsměv.
Mise je naplněna. Teď může přerušit (ukončit?) kariéru a zahájit novou.
Teď se může stát lékařem.
