Je mi ho líto, letos jel opravdu hodně procítěně a dal do toho hodně ze sebe a svých emocí. Bohužel po odchodu jeho největšího krasobruslařského přítele a psychické podpory - Javiera Fernandeze v roce 2018 - už nikdy neměl takové výsledky. Je velmi emocionálně zranitelný a je na něj vyvíjen velký tlak. V Japonsku mají krasobruslaři úplně jiné renomé než třeba u nás, tam jsou opravdu VIP hvězdami sportovního světa.

I love my japanese boy. Prosím, Yuzuru, ještě zůstaň.

To, čo sa v posledných rokoch predvádza v mužskom a ženskom krasokorčuľovaní, by som už ani nenazval krasokorčuľovanie. Pripadá mi to, že len kĺžu po ľade od jedného skoku k druhému. Je to skôr akrobatické korčuľovanie. Chýba mi aj zladenie pohybu s hudbou, skoro u všetkých pretekárov som mal dojem, že sa hýbu nezávisle od hudby, že by mohli mať čokoľvek ako hudobný podmaz svojej jazdy. Celá jazda akoby bola len o skokoch. Aby zrýchlila rotáciu, skáče Valijevová s rukami nad hlavou a nie pri tele. Možno je to len otázka zvyku, ale tento způsob skoku zdá se mi poněkud nešťastným (z hľadiska estetitky).

No a mě se zase ruce nad hlavou moc líbí, o dost víc než zkřížené jako pozice "mrtvoly v rakvi". Jinak si myslím, že i čtverné skoky jdou skloubit s hezkým estetickým vyjádřením hudby. Mým oblíbencem je Shoma Uno, u něj se mi letos víc líbil krátký program, Bolero ani moc ne, tam se trošku trápí. Skvělí byl jak druhý Yuma Kagiama, tak i Nathan Chen. Chena jsem dřív neměla ráda, protože mi právě přišlo, že jen jezdí a skáče, teď ale měl skvělé vyjádření hudby Rocketmana a krásnou krokovou pasáž. Jsem ráda, že se krasobruslení vyvíjí a nezůstává na úrovni Jasona Browna, tj. ustrnulé někde v roce 2005, kdy jen pár vyvolených skákalo 1 či 2 čtveráky.

Tyhle olympijské hry mi přijdou spíš jako olympijské hry hysterek obojího (všech) pohlaví.

Ještě, že to tolik nežeru.

Typický český gaučopivo pseudofanda

Tak on, diky mentalute Japoncu a jejich orientaci na vysledek, je schopny spachat klidne sebevrazdu.

Sportovci jsou buď labilnější než byli dřív nebo kladou na výsledky větší důraz. Ráno zase psali na seznamu o americké lyžarce, která se zhroutila z neúspěchu a tak je to v poslední době pořád. Vždyť nejde o život, takže jde vlastně o ....

Jo, Schiffrinová.

Tenhle sport nesleduju, jméno toho Japonce neznám, ale díky za článek. Tohle řemeslo asi dost bolí. A v úrovni soustředění to musí být už vyšší dívčí, asi jako tenis nebo box.

Prostě jsi obě jízdy nezvládl. S trestem to nemá nic společného. Jak správně píše kolega Mucha-ludem se to stává naprosto běžně a to s podstatně fatálními následky. Ty jsi se jen 4 a půl krát neotočil ve vzduch a spadl jsi na led. Co by měl říkat takový Březina, který tohke zažíval celou kariéru. Sice jsi špičkový krasobruslař, ale jen krasobruslař. Nikomu jsi tím neuškodil, jen máš poraněné ego. Příště to zvládneš. A když ne, svět se nezboří.

Pane bože za co nas trestás. :P

Co se vám nezda na sdělení, že hledá, kde udělal chybu, že "je trestán". To je duchovní otazka. A ani to nemusí znamenat náš zjednodušený postoj, že trestá přímo osoba boha něco konkrétně.

já ho chápu, ale spousta lidí na světě má pocit, že se jim jejich tvrdá práce nevyplácí ..