Souběh funkcí? Práce pro dva lidi, uznal Pešán po příletu. Utíkat nechce

Hokejová reprezentace mužů se vrátila do Česka. Po historicky nejhorším olympijském výsledku a konci v osmifinále Filip Pešán řekl, že utíkat ze svých funkcí nechce a že ho zajímá názor prezidenta svazu Tomáše Krále. Zároveň uznal, že pozice šéftrenéra svazu a hlavního kouče národního týmu, které obě zastává, představují práci pro dva lidi.

Hlavní trenér české hokejové reprezentace Filip Pešán (vlevo) se vrátil společně s generálním manažerem Petrem Nedvědem z Pekingu. | foto: ČTK

„Cesta z Pekingu byla strašně náročná. Kdybychom vezli medaili, utíkalo by to rychleji,“ začal Pešán povídání po přistání v Praze. Oblečený do olympijského úboru, ve tváři viditelná úleva, že je doma.

Vnímáte po vypadnutí tlak veřejnosti? Už se objevují i jména, která by vás mohla nahradit.
Já si dal úkol nečíst média, oprostit se od toho. Chci mít čistou hlavu na své názory. A nevím, kam by vedení svazu případně mířilo. Pro mě to je čerstvé. Samozřejmě nejsem hluchej a slepej, něco se ke mě donese a vím, že veřejnost viní mě. Nicméně turnaj byl vážně vyrovnaný, já nikoho neobviňuji.

Co vás teď čeká?
V nejbližších dnech se vrátím do Prahy navštívit (prezidenta svazu) Tomáše Krále a Petra Nedvěda. Budeme se bavit o tom, jaká olympiáda byla a co se situací dělat dál.

Chtěl byste pokračovat?
Nechtěl bych utíkat. Musím si ale sám věci probrat i doma, znát názory Tomáše a Petra, ty mi pomůžou dát to dohromady. Jestli se naše názory sjednotí, že mám skončit, tak skončím.

Nahradí Pešána u hokejové reprezentace cizinec? Ve hře je i Hořava

Přemýšlel jste, že byste rezignoval sám?
Bylo by velmi lakomé, kdybych rozhodnutí vystřelil bez přemýšlení a v emocích. Musím respektovat lidi, kteří mě vybrali. Já ještě nemluvil ani s Petrem, seděli jsme 24 hodin v rouškách v letadle jako blázni, neměli jsme šanci si popovídat. 

Budete řešit i váš souběh funkcí? Nevedete jenom národní tým, jste i šéftrenérem svazu.
Do budoucna je to určitě práce pro dva lidi. Je dost náročná na to, aby to zastal jeden člověk. Teď ale nejsem schopný říct, jestli setrvám v obou, v jedné, nebo žádné. 

Nevzpomněl jste si během turnaje na nějaká jména, která jste nevzal? Chlapík, Gulaš, Blümel...
Ne. Jedině snad u Matěje, když jsem ho viděl trénovat. Možná jsme se měli rozhodnout pro mládí, možná by nám nějakou energii přineslo. Nasazení i přístup kluků byl ale úžasný, nelituju jediného jména, které jelo. Moc oceňuji i kluky, kteří nehráli. Neviděl jsem jedinou vteřinu, že by byli kyselí a netýmoví. Stejně tak si vážím práce realizačního týmu a kustodů.

Co vás stálo postup?
Zápas s Dánskem rozhodl, že jsme nevyhráli skupinu a v osmifinále narazili na jednoho z nejsilnějších soupeřů (Švýcarsko).

Český hokej patří kam?
Rozhodně si nemyslím, že má momentálně na to, aby pravidelně bojoval o medaile. Postup mezi poslední týmy bojující o ně už by měl být úspěch. Ovšem podívejte, Švýcaři vyhráli jediné utkání na turnaji a skončili na něm před námi...

Novináři z Pekingu referovali, že jste byl hovornější. Měl jste záměr být vstřícnější?
Novináři v Pekingu spíš viděli, v jak těžkých podmínkách poslední roky pracujeme a hodnější byli oni. Otázka se dá položit agresivně, negativně... Nebo vstřícně, pak se na ni odpovídá líp. Myslím, že změna byla spíš na straně novinářů.

Všechny zápasy odchytal Šimon Hrubec, nezasloužil si jedno utkání odchytat někdo jiný?
Kdyby Šimon vychytal nuly, jsme za hrdiny. Bohužel. Možná si někdo jeden zápas zasloužil.

Nečekal jste víc gólů od prvního útoku Hyka (1 gól), Krejčí (1), Sedlák (0)?
Narazili jsme na týmy s hráči ze špičky KHL a švýcarské ligy. Kluci se s tím popasovali výborně a pomohli nám v přesilovkách. Já jsem spokojený.

Turnaj se nepovedl Jakubu Jeřábkovi, nepřemýšlel jste, že byste místo něj postavil náhradníka Davida Musila?
S kolegy jsme se o tom bavili, ale musím říct, že naskakovat do turnaje v téhle fázi není sranda.

Proti Rusku ve skupině i ve Švýcarsku v osmifinále jste měli momenty, kdy vám soupeř vstřelil slepené góly v krátkém čase. Čím to?
Chovali jsme se jako nezkušený tým, přitom zkušeností jsme měli dost. Možná to plynulo z přemíry snahy, ale tyhle důležité momenty si musíme hlídat. I ve chvíli, kdy jsme nad Švýcarskem vedli 1:0, měl soupeř hned šanci. To není náhoda.

Máte za sebou dvě velké reprezentační akce. Kam vás posunuly?
Je to obrovská zkušenost. Ten tlak, který je na turnajích... Tlak veřejnosti. I když se ho snažím nevnímat, člověk chce přijet domů jako hrdina. Aby na něj země byla pyšná. To na tom je asi nejtěžší. V lize máte za dva dny v dalším zápase novou šanci, tady čekáte půl roku...