Korejci mu na spoustu otázek dávali odpovědi typu: „To budeme vědět až tak na konci října.“ Přesto nepochybuje, že by nedostavěli, co slíbili.
Stačí se rozhlédnout: „Ohromný nával dělníků na všech místech. Jako by tam natáhli půlku Asie.“
Pravda, občas se staví poněkud nepředvídatelně. Například v olympijské vesnici v Kangnungu. Apartmány, jež v únoru dočasně obsadí olympionici, si už koupili Korejci, kteří se sem nastěhují po hrách. Platí zde: náš zákazník, náš pán. Což tu a tam vede i k nemilým překvapením.
„Budoucí kupec si například nadefinoval, že v místech, kde jsme plánovali postel, chce mít šatní skříň. A tak tam už teď stojí veliká šatní skříň,“ popisuje Doktor.
Nejen proto jsou s postelemi na hrách trable. Zapomeňte na obrovské pokoje ze Soči a Ria. Tady jsou menší, a i přesto je jich málo.
„Seškrtali nám počty míst a apartmány. Všechny evropské země si stěžují, že dostaly málo postelí,“ líčí Doktor. Ale nějak si už poradí, doprovod ubytují v okolí vesnice.
Ani plánovaná doprava sportovců z letiště v Inčchonu rychlovlaky do Pchjongčchangu se konat nebude, protože i vlaky mají být během her poněkud přeplněné.
„Pošlou nás raději autobusy a věci poveze za námi náklaďák.“ Cesta do dějiště her se tak z hodiny a půl natáhne o další dvě hodiny.
Zácpa poté může nastat rovněž ve více než dvacetipatrové budově v olympijské vesnici, kterou Čechům organizátoři přidělili. Obsluhuje ji totiž jediný výtah. „Kdo bydlí nahoře, má nejkrásnější výhled, ale taky může půl hodiny čekat na výtah,“ tuší Doktor. S Graclíkem nyní hrdě hlásí: Vybojovali jsme, že nás ubytují v nejnižších šesti patrech.
Ovšem největší dopravní kolaps nemá hrozit ani cestou z letiště, ani u výtahu, nýbrž v průběhu her mezi 14. až 17. únorem na silnici ze Soulu do Pchjongčchangu.
Jak už byla česká olympijská mise varována českým velvyslanectvím, v těchto dnech budou Korejci slavit lunární nový rok. „Nejen že lidé v tyto dny nechtějí pracovat. Seberou se a jedou ze Soulu na východ. Existují příběhy, jak strávili na totálně ucpané silnici do hor deset hodin místo tří,“ dozvěděl se Graclík.
Oheň her, putující už z Řecka, se v Pchjongčchangu rozhoří 9. února. Vše začne na stadionu pro 35 tisíc diváků. Podle dlouhodobé předpovědi má být v tu dobu minus 10.
TADY VŠE ZAČNE. Improvizovaný stadion pro zahajovací a zakončovací ceremoniál her. Po jejich skončení bude rozebrán, zůstane jen budova vpravo.
„Musíme dát každému z týmu do výbavy o jedny jégrovky navíc,“ směje se Graclík.
Venkovní stadion bude improvizovaný, určený jen pro zahájení a zakončení her. „Pak ho rozebereme, sbalíme a odvezeme pryč,“ tvrdí organizátoři.
Mezitím mají sedmnáct dnů proudit na olympijská sportoviště desetitisíce fanoušků. Že je zatím 70 procent vstupenek neprodaných? Žádné strachy, nabádá Doktor: „Když se v Koreji řekne, že někam půjdou všichni, tak tam Korejci opravdu jdou. Jak se budou blížit hry, vstupenky začnou mizet.“
Skokanské můstky v Pchjongčchangu ční nad fotbalovým hřištěm.
A co strach z možného útoku ze strany KLDR?
Jihokorejci údajně zůstávají zcela klidní a přesvědčení, že jde opět pouze o výhrůžnou slovní rétoriku souseda. „S tím tu žijeme už 60 let,“ vykládají Čechům. Ti žádnou eskalaci napětí nepozorovali. „Ačkoliv v šuplíku na pokoji jsme našli i jakousi masku,“ povídá Doktor.
Každá z předchozích olympiád měla nějakou svoji hrozbu, kterou média patřičně propírala.
Soči teroristy, Rio ziku.
„Do Brazílie jsme tehdy nakoupili pro sportovce speciální repelenty,“ říká Doktor a v nadsázce přidá: „Ale v tomhle případě asi proti raketám do Koreje nic nepovezeme.“
