V Nice by měla být olympijská vesnice a sporty na ledě, jako je hokej, krasobruslení, shorttrack nebo curling. Na sněhu by se mělo závodit v řadě středisek. Méribel a Courchevel, které pořádaly letošní MS v alpském lyžování, by hostily sjezd, super-G, kombinaci a obří slalomy. Slalomy ale lyžaři jeli ve Val d’Isere.
V běžeckém lyžování by se závodilo v La Clusaz. Nejvzdálenější destinací od Nice by mělo být biatlonové centrum Grand-Bornand, kam je to z Nice přes 500 kilometrů.
Předběžně Francouzi počítají s rozpočtem 1,5 miliardy eur (asi 37 miliard korun). „Ale upřesníme náklady na tuto olympiádu při cíleném jednání (s MOV),“ uvedl francouzský člen Mezinárodního olympijského výboru David Lappartient, jenž je předsedou Mezinárodní cyklistické unie (UCI).
Kandidaturu podpořil i legendární biatlonista Martin Fourcade. „Jsme v měnícím se světě a tato olympiáda je součástí této změny. Olympijské hry zítřka nemohou být stejné jako olympijské hry včerejška. Nesmíme stavět ‚bílé slony‘, tyto démony minulosti nechceme napodobovat,“ připomněl současný trend nebudovat sportoviště výlučně pro olympijské hry.
Snižuje to náklady a je to vlídnější k životnímu prostředí, ale zejména u zimních sportů to znamená, že jsou od sebe jednotlivé sporty poměrně vzdálené.
Francie, která bude příští léto hostit olympijské hry v Paříži, pořádala ZOH třikrát - v Chamonix 1924, v Grenoblu 1968 a v Albertville 1992. Vedení MOV na přelomu listopadu a prosince rozhodne, se kterými zájemci povede cílená jednání.
Pořadatele ZOH 2030 chce stejně jako dějiště další zimní olympiády v roce 2034 vybrat na kongresu v létě 2024. Ten je naplánovaný těsně před hrami v Paříži, ale pokud by byl francouzský projekt ještě ve hře, hlasovat by se o něm ve Francii nesmělo. Pak by se musel konat mimořádný kongres jinde.
