Doping závodníků už netvoří jen chemie a zakázané látky. Ti s poraněním míchy, které zdraví odkázalo na vozík, mají nové, levnější, ale taky o dost nebezpečnější a bolestivější metody. Aspoň pro zdravého člověka, oni v ochrnutých částech těla bolest necítí.
Mezinárodní paralympijský výbor plánuje v Londýně provést 1 250 dopingových testů, což znamená nárůst o 25 procent oproti hrám v Pekingu. Chystá se však pronásledovat i zakázanou techniku boostingu, pomocí níž si sportovci před výkonem uměle zvyšují krevní tlak v těle. Jejich výkonnost pak může narůst až o deset procent.
Běžný sportovec vyžene hodnoty krevního tlaku automaticky fyzickou aktivitou, handicapovaní sportovci to musí dělat uměle. A zkratkou k tomu jsou ony sebezničující postupy. Kromě výše popsaných je masochistických metod daleko víc, někteří muži jdou dokonce tak daleko, že si kolem přirození ovážou drát nebo si do těla pouštějí proud.
Kanadský kvadruplegik Brad Zdanivsky nemůže hýbat ani rukama, ani nohama a v dokumentu, který odvysílala BBC, přiznal, že s boostingem experimentoval v posilovně. "Pustil jsem do nohy nebo prstů opravdu silné elektrické šoky," popisoval. "A najednou jsem mohl zvedat větší činky víckrát. Je to fakt efektivní."
Pak šel ještě o krok dál - používal rovnou elektrický stimulátor připojený k noze, prstům, dokonce na varlata. "Nebo třeba nejdete pár hodin na záchod, aby se vám naplnil močový měchýř. Ta bolest vám pak tlak vyžene," vysvětlil. "To je ta nejsnazší a nejběžnější metoda. A bolesti se pak zase snadno zbavíte."
Třeba v atletice a cyklistice může tato praktika rozhodovat o výsledcích. "Proto budeme speciálně testovat právě toto," varoval mluvčí paralympijského výboru Craig Spence. "Když budou mít závodníci příliš vysoký tlak, požádáme je, aby si na deset minut odpočinuli. Pokud ani potom hodnoty neklesnou, ze zdravotních důvodů je na start nepustíme."
Boosting je od roku 1994 zakázán i proto, že se s ním pojí vedlejší účinky, může dojít k infarktu nebo mrtvici. "Jako lékaři je mi naprosto jasné, proč tohle lidé dělají," řekl pro BBC profesor Andrej Krasjukov. "Ale jako vědec jsem těmito praktikami otřesen."
Průzkum během her v Pekingu odhalil, že asi 17 procent sportovců někdy k této metodě sáhlo, aby byli lepší než soupeři. Za to riziko to stojí, říkají. Navíc se takový doping těžko prokazuje. "Sotva můžeme sportovce požádat, aby si stáhli kalhoty, a my pak budeme ověřovat, jestli v nich nemají něco, co tam nepatří," řekl Spence.
Motivací navíc může být, že ani tresty nejsou stejné jako u "běžně" dopujících. Tito hříšníci jen nesmějí závodit do doby, než dodají potvrzení lékaře o tom, proč mají tak vysoké hodnoty tlaku.
