O dalším osudu kandidatury bude patnáctičlenný sbor jednat v pondělí.
„Moc jsme si přáli, aby Calgary uspořádalo olympijské hry. Dozvěděli jsme se spoustu věcí o naší společnosti i sami o sobě. Hodně nás to rozdělilo, ale už je to za námi,“ řekla předsedkyně přípravného organizačního výboru Mary Moranová.
„Od začátku jsme čelili mnoha překážkám. Jednali jsme s třemi různými vládami, které slibovaly investovat miliardy dolarů,“ dodal další člen organizačního výboru Scott Hutcheson.
Celkové náklady na pořádání ZOH byly vyčísleny na více než pět miliard kanadských dolarů (přes 90 miliard korun). Stát a provincie se původně měly na organizaci her podílet rovnými třemi miliardami kanadských dolarů. V říjnovém hlasování městské rady byl rozpočet z veřejných zdrojů snížen na 2,875 miliardy.
„Myslím, že obyvatelé Calgary už měli dost toho, aby jim někdo říkal, co mají dělat a co si mají myslet. Už nechtěli poslouchat, jak je pro ně utrácení miliard dolarů dobré,“ řekl radní Sean Chu.
Podle neoficiálních výsledků se do referenda zapojila jen necelá polovina ze 767 734 oprávněných voličů a 56,4 procenta z nich hlasovalo proti pořádání her. Oficiální výsledky budou zveřejněny v pátek.
Ve hře o ZOH 2026 tak s největší pravděpodobností zůstanou dvě kandidatury, švédská metropole Stockholm a italský projekt Cortiny d’Ampezzo s Milánem. Ani u nich ale není jisté, zda vydrží až do června příštího roku, kdy se bude na kongresu Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v Lausanne volit pořadatel.
Proti pořádání ZOH se totiž vyslovila nová městská rada Stockholmu a italská kandidatura nemá podporu státu. Začátkem října vyřadil MOV ze seznamu uchazečů turecký Erzurum.
