Brzy ze sebe budete moci s mobilním telefonem v ruce udělat hudebního génia. Krátká ukázka z libovolné hudební nahrávky, a budete vědět, o jakou skladbu jde, kdo ji nazpíval a na které desce vyšla. To vše vám totiž řekne váš mobil, necháte-li ho chvíli poslouchat inkriminovanou píseň. Ale tato schopnost se nehodí jen v případě, že chcete udělat dojem.
Vždyť koho by neštvalo, když náhodně při ladění rádia zaslechne pěknou píseň, kterou by rád poslouchal častěji, jenže neví, jak se jmenuje. Pokud hlasatel neuzná za vhodné se o této skladbě zmínit po jejím dohrání, máte smůlu. Jestli se však podaří zprovoznit systém navržený výzkumnou laboratoří Philipsu v nizozemském Eindhovenu, bude vám stačit mobil, který necháte „poslechnout si“ několik sekund písně.
Technologie šifrování slouží hudbě
Technologie, jež dokáže rozeznat skladbu podle několika vteřin její ukázky, je založená na počítačových šifrovacích systémech. Všechno, co musíte udělat, zaslechnete-li oblíbenou, ale neznámou píseň, je vytočit číslo provozovatele služby a podržet telefon chvíli u reproduktoru rádia, televize nebo jakéhokoliv jiného přístroje. Počítač na druhé straně linky analyzuje ukázku, vytvoří z ní elektronický vzorek hrané skladby a porovná ho se vzorky v databázi. Vy můžete klidně zavěsit a počkat si, až vám dojde SMS s názvem písně a CD, na kterém ji najdete, případně i s nabídkou, kde ho lze sehnat. Philips plánuje vytvořit databázi se 100 tisíci vzorky nejhranějších písní.
Princip tohoto systém je založen na postupu používaném v šifrování, který se nazývá „hashing“. Podle určitého klíče je z písmen nebo slov zprávy vytvořen určitý kód, který se odešle společně se zprávou. Příjemce, který zná způsob výpočtu kódu, může podle porovnání zprávy a došlého kódu zjistit, zda obsah dorazil v pořádku a nezměněný. Tento systém se používá především při šifrované komunikaci mezi počítači.
V případě hudebních skladeb postupují technici z Philipsu podobně jako při hushování. Každá píseň, která se vkládá do databáze, je rozložena na 33 frekvenčních pásem, a v každém z nich je změřena síla zvuku. Stačí si představit podle hudby se pohybující sloupce, které můžete vidět například na ekvalizérech. Z těchto hodnot pak počítač vytvoří jednoduchý a krátký kód.
Když pak někdo zavolá a nehraje pomocí telefonu krátkou ukázku, systém ji rozebere podobným systémem a porovná vzniklý kód s těmi v databázi. Poslat uživateli SMS s nalezeným názvem písně je už snadné. Stejně, jako je snadné skvěle se orientovat v hudbě, máte-li po ruce telefon.
Samozřejmě je možné podobného efektu dosáhnout tak, že se podíváte na internetové stránky rádia, které posloucháte, a podíváte se na „právě hrajeme“. Jenže všechna rádia webové stránky nemají a vy se také nemusíte vždy dostat k internetu. A to je největší výhoda systému navrženého Philipsem - lze ho snadno použít kdekoliv a na jakoukoliv hudbu linoucí se z jakéhokoliv reproduktoru.
