Tým výzkumníků pod vedením Marca Teyssiera provedl na půdě britského Bristol Interaction Group zajímavý výzkum, který by mohl mít přínos v oblasti ovládání mobilních přístrojů. Navzdory tomu, že na první pohled vypadá experimentální zařízení možná trochu nechutně.
Tým z institucí Telecom ParisTech, slavné Sorbony a CNRS vymyslel materiál, který imituje lidskou kůži. Vytvořil vcelku jednoduché prototypy, které ukazují, jak by měla novinka fungovat.
Asi nejnázornější je speciální pouzdro na mobilní telefon. To je vyrobeno z materiálu, který vizuálně i na omak imituje lidskou kůži. Celý povrch pouzdra je citlivý nejen na dotyk, ale i na další různé vstupy. Rozpozná například intenzitu a typ dotyku, do materiálu lze doslova zabořit prst, nebo je možné povrch štípnout, jako byste se vy štípli do hřbetu ruky.
Software a chytrá elektronika, které jsou v pouzdře vestavěné, dovedou všechny tyto druhy interakce identifikovat a interpretovat, což by podle výzkumníků mohlo přinést nové způsoby ovládání telefonu. Ten by tak mohl reagovat třeba na náladu uživatele, určitými druhy vstupu by se daly provádět některé konkrétní akce a podobně.
Imitaci lidské kůže si vývojáři zvolili proto, aby byla interakce přirozenější. Uživatel se jednoduše musí chtít pouzdra dotýkat a vytvořit si k němu určitý osobní vztah. Současná zařízení mají podle Teyssiera příliš chladná rozhraní. Na druhou stranu alespoň z projektu vzešlý prototyp nevypadá kdovíjak vábně, takže je otázkou, zda by někdo něco takového na jakémkoli svém zařízení chtěl. Tým proto stvořil i obyčejnější hladkou verzi vynálezu, která vypadá neutrálně.
Představou je, že tímto povrchem z umělé kůže by se dala vybavit spousta produktů: od mobilních telefonů, respektive třeba jejich pouzder (integrace přímo do zařízení není nutnost) přes nositelnou elektroniku (třeba pásek chytrých hodinek) až po počítače, kde by novinka mohla nahradit klasické touchpady.
Dokumentace k projektu bude veřejná
Umělá kůže vznikla coby sendvičová konstrukce: základem je vrstva silikonu, v ní jsou dvě křížem přes sebe uložené vrstvy ohebného měděného drátu a vše zakrývá vrstva silikonu. Tlak na vrchní vrstvu, tedy jakousi obdobu pokožky, pak mění elektrické vlastnosti celého systému a ten zaznamenává doteky i jejich různou intenzitu a druhy. Řešení se jmenuje Skin-On. Za pozornost stojí, že ovládací hardware byl stvořen pod Open Source licencí a dokumentaci by měl tým brzy zveřejnit.
Co se jakéhokoli uplatnění v praxi týče, na to je nejspíš brzy. Navíc se zdá, že ve stávající podobě by řešení nemuselo budit nadšení, ať už po vizuální stránce, tak po stránce praktické. Sestava Skin-on je totiž poměrně mohutná, aby umožňovala i hloubku gest, což většinou pro drobná mobilní zařízení nevýhodné. Je tedy otázkou, kam bude další vývoj směřovat, pokud vůbec někam.
Teyssierovi však nejsou podivná řešení cizí. Zhruba před rokem šokoval strašidelným projektem přídavného prstu ke smartphonu, který sloužil k tomu, aby telefon mohl interagovat s uživatelem i po fyzické stránce. Ani tento experiment nedošel dál než do fáze testů.
