Vlci se musí nažrat a koza zůstat celá
Šéf Českého telekomunikačního úřadu David Stádník stojí před nelehkým úkolem. Od vlády má úkol vybrat za licence na UMTS 20 miliard, které mu ale operátoři nehodlají dát – alespoň podle svých prohlášení. Současně musí rozhodnout o propojovacích poplatcích za hovory do mobilních sítí. Jenže pokud vyslyší přání českých pevných operátorů, Evropské unie (a potažmo i zákazníků), tak je bude muset snížit, čímž připraví mobilní operátory o velkou část jejich příjmů. Ročně může jít při propojovacím poplatku tři koruny za minutu o deset miliard korun – a to by Eurotel s RadioMobilem, kterých se tato částka týká, výrazně pocítili ve svých rozpočtech.
Protože zástupci českých mobilních operátorů dali v médiích velmi důrazně najevo, že nehodlají platit za jednu licenci více než 2,5 miliardy korun (Eurotel), případně jenom miliardu jednu (RadioMobil, Český Mobil), mohou plánovaný příjem do státního rozpočtu (20 miliard korun) zachránit už jen zahraniční společnosti. Pro zahraničního operátora však ale není příliš limitující cena za licenci, ale skutečnost, jestli dostane i licenci na provoz sítě GSM a propojovací poplatky za hovory do mobilních sítí (které se UMTS zatím netýkají).
Propojovací poplatky jsou totiž v rozpočtu operátora poměrně výraznou položkou, a to zvláště u operátorů začínajících. U těch totiž převažují odchozí hovory nad příchozími, což s sebou nese povinnost platit jiným operátorům. Proto jsou vysoké propojovací poplatky účinným způsobem, jak zablokovat novou, agresivní konkurenci. Nové společnosti (podobně jako u nás Český Mobil) konkurují zpočátku jenom nízkými cenami za volání. Když je ale minutové hovorné pro zákazníky nižší, než kolik zaplatí operátor za propojovací poplatek, dostává se operátor do ztráty. Proto také Český Mobil jako jediný český mobilní operátor bojuje za nízké propojovací poplatky – snížil by tak svoje náklady.
Pro zájemce o UMTS je důležitá síť GSM
Zahraniční zájemce o UMTS by jistě ještě před spuštěním sítě třetí generace (v Praze v roce 2005) chtěl provozovat i síť GSM. Příjmy z jejího provozu by mu totiž velmi pomohly při zavádění UMTS. Navíc velká část infrastruktury sítě GSM a UMTS by byla společná, což by ušetřilo další náklady. A i když by UTMS fungovalo jenom někde (kupříkladu jenom v Praze), pokrytí by taková síť mohla mít celonárodní. Ostatně na stejném principu bude zpočátku založeno i fungování sítí UMTS stávajících mobilních operátorů (pokud získají licence). David Stádník ale přiznává (ČTK 20. 11.), že frekvence v pásmu GSM 1800 dostane jenom ta společnost, která za jednu ze tří licencí, které se budou dražit v prvním kole aukce, zaplatí nejvíce.
Když ale Český telekomunikační úřad nastaví příliš vysoké propojovací poplatky a navíc nedá zahraničnímu zájemci frekvence v pásmu GSM, bude koupě licence UMTS v České republice příliš riziková a nikomu jinému než stávajícím operátorům se nevyplatí. Hrozilo by totiž, že vložené prostředky se zahraničnímu operátorovi nevrátí v rozumné době. Samozřejmě že i vysoká vyvolávací cena za licenci zahraniční zájemce odrazuje. Nízká vyvolávací cena by totiž do aukce přilákala více zájemců a pravděpodobnost výnosu 6,7 miliardy korun za licenci (představa ČTÚ) by tak byla reálnější.
Budou mít Eurotel s RadioMobilem konkurenci?
Eurotel a RadioMobil by proto byli rádi, kdyby propojovací poplatky zůstaly vysoké. Znevýhodnilo by to nové operátory a Český Mobil, který by takovou finanční zátěž nemusel ustát a musel by zdražit hovorné nebo ukončit činnost (v tomto roce zatím hospodaří se ztrátou přibližně 2,5 miliardy korun). Kdyby navíc získali zbývající frekvence v pásmu GSM 1800 (pásmo GSM 900 už je plně obsazené), mohli by si být jistí, že jim určitě nevznikne žádná nová konkurence, ať již v podobě celonárodní kombinované sítě GSM/UMTS nebo jen metropolitních sítí GSM.
Podle některých zdrojů z telekomunikací je pravděpodobné, že by Eurotel a RadioMobil souhlasili výměnou za tyto konkurenční výhody s vyšší cenou za licenci UMTS. Kdyby totiž pro základní pokrytí signálem UMTS využili část svých sítí GSM, může je to přijít na necelé čtyři miliardy korun, což běžně proinvestují za půl roku. Tolik stojí další dvě ústředny (každá po pěti milionech euro, tj. 165 mil. korun při kurzu 33 koruny za euro), jeden registr HLR (také za pět milionů euro) a rozšíření dvou tisíc stávajících BTS o vysílače a řídící prvky UMTS (každý site přijde na 50 tisíc euro, což je 1,65 milionu korun). Zbytek stojí rozšíření stávající přenosové a řídící infrastruktury. Nového operátora bude stát stejné pokrytí jenom signálem UMTS několikrát tolik (hovoří se přinejmenším o dvaceti miliardách korun). K těmto částkám je třeba připočítat ještě neznámou cenu za licenci UTMS.
ČTÚ rozhodne o budoucnosti mobilních komunikací
Je zřejmé, že dvě rozhodnutí, která má dnes ČTÚ udělat, patří k nejdůležitějším v celé historii úřadu. Když totiž úřad stanoví nízké propojovací poplatky, dá frekvence v pásmu GSM 1800 novým operátorům a rozhodne se pro nižší vyvolávací cenu za licenci na síť UMTS, může silná konkurence a liberalizovaný trh přinést širokou nabídku služeb a velmi nízké ceny pro všechny zákazníky mobilních operátorů. V opačném případě je pravděpodobné, že ze současných tanečků kolem UMTS a propojovacích poplatků vyjdou Eurotel a RadioMobil výrazně posíleni na několik let dopředu. A to by nemuselo prospět telekomunikačnímu trhu.
