Na první pohled vypadalo všechno jednoduše. "Díky umístění řídícího střediska v Praze mohou místní firmy, potažmo celá ČR, výhledově získat miliardy korun," řekl po oznámení výsledků hlasování o centru Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro Galileo z ministerstva dopravy.
Podobně se vyjadřoval i jeho šéf Vít Bárta: "Díky rozhodnutí EU se otevřou tuzemským firmám nové příležitosti na poli jednoho z nejdynamičtějších odvětví s velkou přidanou hodnotou," řekl ministr dopravy v reakci na vítězství Prahy pro ČTK.
Když se ale Ekonom zeptal na to, zda stoupnou šance českých firem na zisk zakázek pro Galileo, odpověď byla pesimističtější: "Co se týče výstavby systému Galileo, satelitů, pozemních stanic a všeho, co s tím souvisí, jsou šance českých firem nízké a naděje na větší zakázku marginální," říká Karel Dobeš.
Důvod je prostý. V Praze nebude technické středisko, jen administrativa. Technická centra už si rozdělily jiné země.
Dvě hlavní jsou v italském Fucinu a v Oberpfaffenhofenu nedaleko Mnichova. Italské centrum se otevřelo 20. prosince, německé už pracuje od roku 2008. V obou bude pracovat kolem stovky odborníků, ale jejich hospodářský dopad je podstatně větší. V Mnichově a okolí vznikly po zahájení provozu řídícího centra Galilea desítky firem, které se na provozu satelitního navigačního systému podílí, nebo chtějí podílet.
V Čechách se zatím nic podobného neděje. Zvýšený zájem firem nezaznamenala ani Česká kosmická kancelář. Podle jejího předsedy Jana Koláře bude možné až časem vyhodnotit všechny možnosti, které jeho umístění v Praze poskytne českým podnikům a ústavům. "Ale kvůli tomu, že středisko bude v Praze, žádný český podnik automaticky zakázku nedostane," říká Kolář.
Navigace nad VltavouÚřad bude sídlit v pražských Holešovicích v bývalé budově České konsolidační agentury, která zatím spadá pod ministerstvo financí. Bruselští úředníci se nastěhují už příští rok. Obsadí dvě patra. Zpočátku bude na místě jen zhruba dvacet až třicet úředníků. Výhledově prý až 120. Nájemné bude nejprve symbolické jednou euro, později "snížené tržní nájemné". Náklady na provoz platí Evropská unie. |
Kostky jsou vrženy
Česká spoluúčast na Galileu je dána spoluprací s agenturou ESA. Začala v omezené míře v roce 2005 a naplno běží od listopadu 2008, kdy se Česká republika stala plnoprávným členem.
Umístění úřadu a jeho chod spadají do kompetence orgánů EU, které na chod agentury ESA nemají přímý vliv. Tuzemské sídlo Galilea tedy přímo nepomůže.
"Na základní situaci úřad v Praze nic nemění," říká Petr Bareš z Iguassu Software, společnosti pracující pro Galileo. "Mohli bychom mít jen tu výhodu, že až se budou konat další celoevropské konference na toto téma, budeme na ně moci jet tramvají do Holešovic, místo letecky do Bruselu," směje se.
Konkrétní přínos pro firmy ve vesmírném byznysu nelze čekat ani podle Petra Zelinky z firmy 5M. "Snad budeme mít jen více informací a kontaktů k tomu, abychom se mohli ucházet o kontrakty z lepší pozice než dosud. Z nebe nám nic nespadne," říká i Čestmír Bárta z firmy BBT-Materials Processing.
