Jiná firma zase hledá zámečníka, nabízí kromě 30 tisíc 25 dní dovolené, stravenky, 13. plat, příspěvek na dojíždění a odměny za věrnost. Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup, upozornil, že v České republice podle různých odhadů chybějí desítky až stovky tisíc řemeslníků. „Například Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu operují s číslem 200 tisíc a podle mého názoru je to počet odpovídající realitě. Na úřadech práce je ze strany firem hlášeno 61 tisíc volných míst na profese řemeslníci a opraváři, 82 tisíc míst obsluha strojů, 60 tisíc pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a 13 tisíc techničtí a odborní pracovníci. Je ale pravda, že dlouho neobsazené pozice firmy ani nehlásí,“ vyjmenoval Jiří Halbrštát s tím, že se jedná o vážný problém, který omezuje schopnost firem plnit zakázky především ve stavebnictví a brzdí také průmysl a energetiku. „Z tohoto důvodu je nutné výrazně navýšit kvóty pro nábor řemeslníků ze zemí mimo EU, které jsou nyní asi 11 tisíc ročně a chtělo by to minimálně zdvojnásobit,“ domnívá se Jiří Halbrštát a upozorňuje, že vše souvisí se stárnutím populace.
Celý magazín |
Staří odcházejí, mladí nejsou
„Každý rok odejde do důchodu o 40 tisíc lidí více, než vyjde ze škol. Ve starší generaci jsou silněji zastoupené řemeslné profese, takže ty ubývají nejrychleji. Ve stavebnictví chybějí prakticky všechny profese a bez zahraničních pracovníků jsou schopnosti velmi omezené,“ vysvětlil Jiří Halbrštát s tím, že pandemie a potom válka zastavily možnosti náboru ukrajinských řemeslníků a některé stavební firmy to úplně paralyzovalo. Klesá podle něj kvalita a prodlužují se dodací doby.
„V průmyslu chybějí především obráběči, svářeči, zámečníci, elektrikáři a údržbáři strojů. V energetice je vážný problém v obsluze elektráren. Tam je vysoký věkový průměr pracovníků a elektrárny musí hodně investovat do výchovy nové generace. V gastronomii řeší nedostatek kuchařů. Logistika a doprava zase nemá řidiče,“ podotkl Jiří Halbrštrát. Upozornil na to, že s technologickým vývojem se proměňuje samotná náplň a odbornost jednotlivých profesí. Například obráběč již prý většinou nestojí u soustruhu, ale v podstatě programuje automatizovaný stroj. Poměrně daleko je podle něho vývoj automatizace ve stavebnictví, který prý brzy začne snižovat potřebu manuální práce. „To ještě bude párlet trvat. Ale již za sebou to má zemědělství, kde pracuje jen zlomek lidí ve srovnání s rokem 1990 a skoro na vše je již automatizace,“ podotkl manažer.
Že je dlouhodobá poptávka po kvalifikovaných řemeslnících, potvrzují i údaje Úřadu práce ČR. Podle jejich statistik mají zaměstnavatelé nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře, uklízeče nebo zedníky, kamnáře a dlaždiče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích byla podle prosincových statistik v Praze (79 569 míst) a ve Středočeském kraji (55 801 míst). ÚP ČR pomáhá zaměstnavatelům s obsazováním volných míst stejně jako uchazečům o zaměstnání se zprostředkováním práce. Mimo jiné pořádá pro firmy výběrová řízení, tematické semináře nebo třeba pomůže s rekvalifikací.
Karel Dvořák, předseda spolku Sdružení učňovských zařízení ČR, uvedl, že v současné době pro učňovské školství není problémem nedostatek žáků. Při současných počtech prý nebude zřejmě škola, která by nebyla naplněna. Podle něj by k vylepšení situace s nedostatkem řemeslníků pomohlo několik věcí.
„Lepší mediální podpora odborného školství, sebekritika některých rodičů ke studijním předpokladům jejich ratolestí a v neposlední řadě podpora organizací, svazů a podnikatelů, kteří nebudou moci fungovat při nedostatku řemeslníků a odborníků,“ nastínil Karel Dvořák. Sdružení učňovských zařízení ČR se také snaží přispět ke zlepšení situace tím, že pracují na konzultacích, připomínkování a vylepšování současné legislativy.
