Ke vzniku kvalitnějších architektonických děl přispívají i architektonické soutěže. „Díky podpoře soutěží pro menší města či obce se podařilo v loňském roce přesvědčit k využití soutěží nové zadavatele. Díky tomu výrazně stoupl podíl otevřených architektonických soutěží, jichž se může se svým návrhem účastnit každý architekt, který splní kvalifikační předpoklady. Tento způsob je nejtransparentnější cesta k ideálnímu architektonickému řešení, mohou se zde prosadit i mladé kanceláře s inovativním návrhem,“ uvedl Mirko Lev, předseda pracovní skupiny České komory architektů (ČKA), která dohlíží na regulérnost architektonických soutěží.
Celý magazín |
Komora poskytuje zadavatelům konzultace, servis v podobě vzorových soutěžních podmínek, seminářů a článků poskytujících informace o přípravě a organizaci soutěží. Posuzuje soutěžní podmínky z pohledu jejich souladu s přepisy Komory. „Co se týče trendů, je patrné, že se v soutěžích již poměrně standardně objevují požadavky na environmentálně příznivá řešení v oblasti energetické náročnosti budov a nakládání s vodami,“ upozornil Milan Svoboda, konzultant ČKA pro zadavatele architektonických soutěží.
Užší spolupráce s památkáři
Architekti se opakovaně setkávali s problémem, že vybraný návrh ze soutěží nebylo možné realizovat, protože nevyhověl požadavkům Národního památkového ústavu (NPÚ) nebo příslušného odboru památkové péče. Podepsali proto se zástupci NPÚ memorandum. To má podpořit jednotný postup při architektonických soutěžích tak, aby účast NPÚ již ve fázi přípravy a průběhu soutěže usnadnila následné plynulé pokračování v práci na vítězném návrhu. Od navázání užší spolupráce mezi ČKA a NPÚ si architekti slibují lepší výsledky pro celý obor, nikoliv jen pro architektonické soutěže.
Hodnotné dílo není jen o tom, že dobře vypadá v době vzniku, ale míru kvality určuje i to, jak funguje po delší době. Proto Česká komora architektů uspořádala soutěžní přehlídku realizací vzešlých z architektonických soutěží pod názvem DESET. „Přehlídka tak hodnotila stavby, které jsou v provozu již delší dobu, přičemž realizace byly rozděleny do dvou období: od založení ČKA v roce 1992 do vstupu ČR do EU v roce 2004 a od vstupu do EU po rok 2015,“ vysvětlil Petr Lešek, místopředseda představenstva ČKA. Mezi finalisty prvního období jsou například Klášterní zahrady v Litomyšli, správní budova Dopravního podniku města Brna nebo například dům se startovacími byty v Horažďovicích. Za druhé období se mezi finalisty dostaly kašny na náměstí Republiky v Plzni, Tyršův most v Přerově či například synagoga ve Čkyni.
Důležitou roli mají architekti i při rozvoji měst. Funkce městského nebo i obecního architekta se v českém prostředí podobně jako ve Skandinávii ustavila spontánně zdola, bez podpory státu. Dnes jich je okolo 150 včetně architektů některých městských částí v Praze. Městští architekti díky svému odbornému vzdělání a koncepčnímu uvažování o rozvoji sídla pomáhají zpřesňovat pohled samosprávy na smysluplný a udržitelný rozvoj svěřené obce, připomínkují změny územních plánů a připravují zadání regulačních plánů nebo územních studií rozvojových oblastí. Je samozřejmě účelné vytvářet transparentní, čitelná a pochopitelná pravidla, která možný rozvoj a výstavbu nasměrují, protože jednotlivým projektům konkrétních investorů většinou chybí celkový pohled v kontextu obce,“ vysvětlil David Mateásko, předseda pracovní skupiny ČKA, která se věnuje urbanismu, a zároveň architekt města Kolín.
Česká cena za architekturu
Na kvalitní českou architekturu ukazují i různá ocenění, která stavby získávají. ČKA bude letos pořádat již 9. ročník České ceny za architekturu. „Jedná se o přehlídku realizovaných architektonických návrhů, do které autoři bezplatně přihlašují realizace dokončené v uplynulých maximálně 5 letech. Sedmičlenná mezinárodní porota pak vybírá nejprve nominované stavby, jejichž představení proběhne na konci června, a posléze finalisty a jednoho vítěze, již jsou vyhlašováni na galavečeru ČCA počátkem listopadu,“ přiblížil Jan Kasl, předseda představenstva ČKA. Do letošního ročníku je možné se hlásit do 15. dubna.
Za rok 2023 bylo přihlášených staveb 241. Narostl podíl rekonstrukcí oproti novostavbám. Loňský ročník potvrdil, že důležitým tématem výstavby v České republice je bydlení. Rodinné a bytové domy, rezidenční komplexy, chaty i chalupy tvořily stejně jako v předchozích ročnících dvě pětiny přihlášených děl. Dalším významným typem staveb byla školská zařízení. Pokračoval trend budování zázemí fotbalových hřišť, atletických stadionů i dalších sportovních areálů nejen ve velkých městech. Narostl počet intervencí ve veřejném prostoru. Lze rovněž sledovat, že se pozornost více zaměřuje také na dopravní stavby, od drobných obecních autobusových zastávek po velké terminály autobusové i železniční dopravy. Patrná je i snaha zachraňovat zdánlivě bezvýznamné stavby a rekonstruovat je.
O kvalitní architekty bychom v České republice neměli mít ani do budoucna nouzi. Zájem o studium architektury rok od roku roste, o čemž svědčí i narůstající počet přihlášek na Fakultu architektury ČVUT. Absolventi architektonických škol mají v současnosti velmi dobré uplatnění. Architekti jsou komplexně vzdělaní odborníci, což jim otevírá širokou možnost uplatnění – v architektonické kanceláři, ve státní správě nebo na akademické půdě.
„Díky schopnosti kreativně a analyticky přistupovat k řešení různorodých úkolů nacházejí uplatnění i mimo svůj obor. Jsou silní v komunikačních dovednostech a schopnosti spolupracovat s odborníky různého profesního zaměření,“ doplnil Dalibor Hlaváček, děkan Fakulty architektury ČVUT v Praze a proškolený porotce architektonických soutěží.
Jatka: Rekonstrukce historické budovy bývalých jatek pro účely galerie PLATO Ostrava z dílny studia KWK Promes je finalistou České ceny za architekturu. | foto: Juliusz Sokołowski
