Světové výstavy EXPO představují největší společenskou, obchodní a kulturní událost na světě. Dalo by se říci, že jde dokonce o jakousi obdobu olympijských her nesportovního světa a určitou platformu pro posilování národní značky a nejrůznější byznysové spolupráce. Jednotlivé státy spolu soupeří o pozornost, návštěvníkům ukazují nejnovější technologické novinky a inovace, prezentují národní kulturu, ale také architekturu.
Někdo by mohl namítnout, že se jedná už o poněkud přežitý koncept, když je dnešní svět prakticky 24 hodin denně online.
„Pokud by světové výstavy nikoho nezajímaly, těžko by je stále navštěvovaly miliony lidí z celého světa,“ namítá Ondřej Soška a doplňuje: „Na nadcházející světovou výstavu se do Ósaky chystá na 30 milionů návštěvníků, alespoň tak hovoří pořadatelé. Ti na konci listopadu loňského roku spustili předprodej a za zhruba tři měsíce si vstupenky zakoupilo už více než 750 tisíc lidí.“
Přehlídka světové architektury
Světové výstavy jsou už od poloviny 19. století přehlídkou špičkové architektury. Nejinak tomu bude i během EXPO 2025. Areál výstaviště a dřevěný prstenec, kolem kterého se budou národní i tematické pavilony koncentrovat, pochází z pera jednoho z nejznámějších japonských architektů současnosti Sou Fujimota. Prstenec, který se s výškou 12 metrů a přibližnou plochou 60 tisíc m2 stane největší dřevostavbou světa, je aktuálně dokončen zhruba ze 70 procent.
„Stavba vyjadřuje téma výstavy ‚Jednota v rozmanitosti‘. Návštěvníci budou moci z různých míst zastřešené lávky ve tvaru prstence pozorovat celý areál. Prstenec poslouží zároveň jako komunikační zóna, kde mohou diskutovat, prohlížet si okolí nebo se pod střechou pohodlně schovat před nepřízní počasí. Dřevěná architektura bude udržitelnou architekturou budoucnosti a Japonsko patří k lídrům v tomto oboru. Doufám, že se nám kombinací tradičních technik a moderních japonských technologií podaří světu tuto budoucnost ukázat,“ říká autor stavby Sou Fujimoto.
Český pavilon je už dnes v popředí zájmu
Celý magazín |
Mezinárodní architektonické časopisy a weby už nyní hojně hovoří o národních pavilonech, zejména švýcarském, čínském, japonském, ale i českém. O návrhu národního pavilonu od architektonického studia Apropos Architects, respektive architektů Tomáše Beránka, Michala Gabaše, Nikolety Slovákové a Terezy Šváchové, se doposud psalo především jako o křišťálové spirále, protože fasáda objektu je navržena z českého uměleckého skla. O poznání méně se však hovoří o tom, že celou nosnou konstrukci bude tvořit dřevo, konkrétně systém založený na křížem laminovaném dřevu – tzv. CLT panelech. Předpokládá se, že jím denně projde zhruba 15 tisíc návštěvníků, ale mnohem víc lidí ho uvidí zvenku. Spirála by měla být dobře vidět zhruba z jedné třetiny dřevěného prstence. „Moc bych si přál, aby se český pavilon stal symbolem národní hrdosti a Češi mohli být opět pyšní, jakým skvělým národem jsou,“ zdůrazňuje generální komisař Soška.
Návrh mladého architektonického studia
„Když jsme se do soutěže hlásili, nedokázali jsme si představit, kolik za projektem bude práce. Soutěž jsme jako mladé architektonické studio chtěli zkrátka zkusit, podobně prestižní zakázka se každý den nevypisuje. O to větší šok pro nás byla výhra, na slavnostní vyhlášení za nás šla pouze Tereza s Nikoletou,“ říká jednatel Apropos Architects Michal Gabaš a pokračuje: „Během uplynulého roku jsme pečlivě pracovali na veškeré projektové dokumentaci, museli jsme nečekaně prokazovat tvrdost českého dřeva, když si japonské úřady vyžádaly dodatečné laboratorní testy, které pro nás ale dopadly výborně. Testy prokázaly, že české, respektive evropské dřevo je výrazně pevnější než to japonské. Museli jsme dořešit také založení objektu, tak aby splňovalo přísná pravidla japonských organizátorů a bezpečnostní požadavky, protože Japonsko je velice seizmicky aktivní oblastí.“
Získat stavební povolení není snadné
Stavba českého pavilonu je pro Japonce v mnoha aspektech inovativní, přiznávají to ostatně i samy japonské úřady. Celý proces získání stavebního povolení se proto protáhl na několik měsíců. Češi jsou v mnohém průkopníky a cestu japonskou byrokracií razí i pro další státy. Povolení dočasné stavby, což v Japonsku představuje předstupeň k finálnímu povolení, jsme obdrželi jako vůbec první účastnická země už v říjnu 2023. Přestože neexistují žádné oficiální statistiky, z veřejně dostupných zdrojů je patrné, že finální stavební povolení mají aktuálně jednotky států ze všech 169 mezinárodních účastníků (160 států a 9 mezinárodních organizací).
Rozdílné cesty výstavby
Některé státy začínají stavět, zatímco některé teprve představují design svých pavilonů. Je to dáno i tím, v jakém režimu zvolili výstavbu národních pavilonů, zda design & build, nebo cestu otevřené architektonické soutěže v kombinaci s tendrem na dodavatele stavby. „Češi pro EXPO 2025 zvolili cestu otevřené architektonické soutěže, což představuje absolutně nejtransparentnější způsob výběru. V otevřené architektonické soutěži můžete přijít s naprosto skvělým návrhem, který nikoho na straně zadavatele nenapadl. To je vedle transparentnosti ta největší přidaná hodnota celého procesu. Pořádáním architektonických soutěží se zabývám už patnáct let a vím, že po otevřené soutěži na národní pavilon pro EXPO tu byl už neskutečný hlad. Vždyť poslední podobná soutěž tu byla na pavilon v Hannoveru 2000, tedy před více než dvaceti lety,“ vysvětluje Igor Kovačević ze studia CCEA MOBA. Oproti tomu design & build výrazně omezuje počet potenciálních studií, která by na návrhu mohla pracovat, i možnost výběru.
„Japonci jsou známí svou jedinečnou architekturou a neskutečnou precizností. Česko potřebovalo vybrat to nejlepší, čím se budeme příští rok na druhém konci světa prezentovat. Na tom jsme se s dalšími porotci shodli a udělali jsme pro to maximum. Jednoduchý výběr to nebyl, do soutěže se přihlásilo 38 atraktivních návrhů a všichni zvítězit zkrátka nemůžou,“ doplňuje předseda České komory architektů a porotce architektonické soutěže o národní pavilon pro EXPO 2025 Jan Kasl.
