Jasné ale je, že nemusíte nakupovat avokáda, goji nebo chia semínka. I česká pole a zahrady jsou plná ovoce a zeleniny, jež se podle všech měřítek dají považovat za superpotraviny.
A jaké to jsou? Třeba obyčejné zelí. Nakrouhejte hlávku zelí, přidejte trochu strouhané mrkve nebo kopr, zakápněte olejem a máte hotový podzimní salát pro celou rodinu. A když necháte zelí zkvasit, vyrobíte si tak super zdravou bombu.
Celý magazín |
Kysaná zelenina obsahuje probiotika podporující dobré fungování trávicí soustavy. Mléčná kyselina usnadňuje trávení bílkovin a cukrů a přispívá k lepšímu vstřebávání vápníku i ke snižování cholesterolu v krvi.
Navíc díky kvašení si zelí zachová dostatek vitaminů a minerálů, čímž posiluje naši obranyschopnost. Ostatně co jiného jedli naši předci? Exotické potraviny nebyly k mání, kdežto zelí se našlo v každé domácnosti. Z dalších výživových složek zmiňme antioxidanty, jedním z nich je i vitamin C. V syrovém stavu je ho v zelí nejvíce, v tomto směru červená varianta předčí bílou klasiku.
Dnes už asi každý ví, že antioxidanty bojují s přemírou volných radikálů v organismu. Antioxidanty potřebuje každý, ve větší míře pak hlavně ti, kdo se špatně stravují, hodně nervují nebo kouří.
Pokud nemáte chuť na zelí, sáhněte po červené řepě. V té se nacházejí vitaminy a minerály, například železo, zinek, hořčík nebo draslík, který brání zadržování vody v těle, snižuje krevní tlak, chrání před vznikem ledvinových kamenů a je nezastupitelný v prevenci osteoporózy, neboť „brzdí“ nadměrné ztráty vápníku.
V řepě je například vitamin B6 či B9. Například B6 je důležitý pro podporu paměti a v době zvýšené psychické zátěže podporuje aktivitu enzymů. A vitamin B9 (kyselina listová) je spolu s dalšími „béčky“ a železem potřebný nejen pro krvetvorbu. Červená řepa je i vhodná prevence proti problémům se srdcem a prospívá také nervovému systému.
Do svého jídelníčku zařaďte také jáhly či pohanku. Ty dříve byly častou součástí jídelníčku, potom se ale trochu vytratily.
Ani jáhly, ani pohanka neobsahují lepek, tudíž jsou vhodné i pro celiaky. Jáhly, vyloupaná zrnka prosa, i pohanka se můžou chlubit velkým množstvím sacharidů a bílkovin.
Právě bílkovin je v těchto plodinách významně více než v tradičních obilovinách. Jáhly jsou bohaté například na hořčík, železo, fosfor, mangan a další minerály, z vitaminů v nich najdete hojně zastoupená „béčka“.
Hodí se na kaši, která nahradí tradiční přílohy, nebo do pomazánek, lze je přidat do mletých mas a jiných pokrmů. V jídelníčku by je měli mít hlavně cukrovkáři a lidé se žaludečními problémy. Jáhly se totiž snadno tráví.
Pohanka je zase nejvíce zdůrazňovaná kvůli rutinu, který dělá dobře stěnám žil a cév, podporuje jejich pružnost a snižuje hladinu škodlivého cholesterolu. Rutin je současně vnímán jako důležitý antioxidant. A hodí se také vědět, že zesiluje působení vitaminu C.
Pokud vás trápí křečové žíly, měli byste jednou provždy zařadit pohanku do svého jídelníčku. Začněte třeba s kaší slazenou medem, a kdyby vám její vůně nešla hned pod nos, kombinujte pohanku třeba s klasickými ovesnými vločkami.
