Chodila tudy i svatá Zdislava. Archeologové našli domy ze 13. století

  • 0
Velké překvapení vydala sprašová půda pod náměstím Míru v Jablonném v Podještědí při pokračujícím archeologickém výzkumu. Badatelé odkryli dvě polozemnice, tedy obytné stavby domu částečně zahloubené do země, se zachovalými dřevěnými trámy. V zemi ležely nejméně 750 let.

„Je to doklad opravdu nejstaršího osídlení Jablonného z doby, kdy ještě neexistovalo náměstí ani silnice. S velkou pravděpodobností kolem nich chodila do lazaretu při dominikánském klášteru i zdejší patronka svatá Zdislava. V těchto stavbách navíc skutečně žili lidé, netaháme jen nějaké střepy z odpadních jímek. Jedna ze staveb má i zachovalé schůdky, což je v rámci celých severních Čech unikát,“ netajil své nadšení Petr Brestovanský, archeolog Severočeského muzea v Liberci, které výzkum provádí.

Druh dřeva určí dendrologické zkoumání. Dendrochronologie zase určí přesné datum pokácení stromů.

O tom, že jde o 13. století, ale už nyní svědčí i jiné nálezy. V polozemnici se našla zcela zachovalá nádobka a šest tkalcovských přeslenů. Dokládají textilní výrobu.

Samotná stavba je zahloubená tři čtvrtě metru pod úroveň terénu a měří 5,5 krát 5 metrů. Zevnitř byla obložená prkny. Dochovaly se i části zborcené střechy, která byla krom obvyklé slámy krytá i pláty kůry.

Při budování kanalizace na začátku 90. let minulého století polozemnici necitlivě a bez jakéhokoliv archeologického průzkumu přeťala lžíce bagru. Za touto „ranou“ ale stavba pokračuje. V této části ještě polozemnice není odkrytá. Archeologové tu doufají v další nálezy. Mimo jiné topeniště domu. 

„Někdy šlo o otevřené ohniště, někdy o kamennou pícku, komín ale neexistoval. Uvnitř nebyla okna, jen průduchy. Když lidé uvnitř zatopili, nedalo se v místnosti pro dým dýchat. Dovnitř zase mohli, až se hladina kouře ustálila v určité úrovni polozemnice,“ popsal Petr Brestovanský. 

Jen několik metrů dál se pod dnešním náměstím nacházel zbytek malé dřevěné stavby, patrně chlívku. A vedle něj je druhá polozemnice. Nezachovala se sice přístupová šíje se schůdky jako v prvním případě, ale kompletní 5,5 metru dlouhá rozvalená stěna a rohy budovy. V dobře zachovalém dřevě jsou i konstrukční zářezy ve tvaru písmene V. 

Na dřevě archeologové našli části keramických hrnců a pokličky. Také tato stavba zcela jistě vydá i další nálezy. „Pro nás je zázrak, že se tyto trámy navíc i se zářezy dochovaly. Jde o nejlepší případy obydlí ze třináctého století za šestadvacet let, kdy na území kraje provádím výzkum,“ poznamenal Brestovanský.

Tento druh staveb vydala zemina v Libereckém kraji pouze ve Frýdlantu během opravy náměstí před devíti lety. Tam ale šlo jen o fragment, ne o plošný odkryv. Zachovalou obvodovou stěnu polozemnice odhalil ještě výzkum v Hrádku nad Nisou ze stejné doby.

Některá stavby archeologové vyzvednou

Alespoň část nalezených staveb budou chtít archeologové vyzvednout a uchovat. Provedli také 3D skenování lokality. Díky němu bude možné vytvořit trojrozměrnou animaci nálezů.

„O vystavení nálezů s textem a fotografiemi bychom stáli, pro město by to byla velmi zajímavá atrakce. Ale v tuto chvíli hledáme vhodné místo. Jednou z možností je oprava kostela Nanebevzetí panny Marie. Pokud by se podařilo získat peníze,“ zmínil starosta Jablonného v Podještědí Jiří Rýdl.

Archeologové začali s výzkumem v Jablonném v září 2017. Za tu dobu už objevili například část dřevěného vodovodu z 15. století. Nebo v ulici Zdislavy z Lemberka dosud neznámou severní bránu původních hradeb i s obětinou mladého býka. Podle Brestovanského tyto pohanské obyčeje neoficiálně přetrvávaly i v křesťanském středověku. U severní brány ležela v zemi i středověká keramika nebo fragment zvířecí figurky.

Jablonné vydalo i nálezy z pozdějších dob. V ulici Zdislavy z Lemberka se archeologům podařilo v různých vrstvách odhalit staré kamenné cesty. Nejstarší pochází zhruba ze 17. století. Mezi kameny mladší dlážděné silnice se našla mince z napoleonského období. Stejná ulice vydala i pískovcový kanál.

Rozsáhlý záchranný výzkum v Jablonném bude stát 5,4 milionu korun. Větší část, 4,4 milionu korun, platí Liberecký kraj, zbytek dala Severočeská vodárenská společnost a Innogy. Je to první archeologický velkoplošný výzkum ve městě. Letos se mimo jiné počítá s odkryvem kamenných pozůstatků jižní středověké brány v Lidické ulici.

O městě se mluví už v roce 1249 v darovací listině ve prospěch Havla z Lemberka, manžela Zdislavy, později svatořečené. Ve středověku to bylo významné obchodní centrum. Celé město bylo uzavřeno v hradbách.

Archeoprůzkum je součástí rekonstrukce krajské silnice 270. Součástí je i obnova vodovodů a kanalizací.