„Stopy se v noci upravují v citlivých územích okolo Čihadel nebo Knajpy a dalších míst, kde tetřívek zimuje. Je to záležitost, která dlouhodobě není udržitelná. Tetřívek přichází o klid,“ upozorňuje Jiří Hušek, regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.
Populace vzácného tetřívka se podle něj snížila za posledních patnáct let asi na třetinu. Dnes žije v Jizerských horách přibližně čtyřicet párů.
Tetřívek přečkává zimu ve sněžném záhrabu. Pokud je ale vyrušený, a dokonce několikrát za zimu, může kvůli velkému výdeji energie uhynout.
Ekologové z Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory o nutném omezení jednají se všemi, co mají úpravu magistrály na starosti. Rolbaři ale upozorňují na to, že úprava stop v době, kdy se v horách budou ještě pohybovat zástupy běžkařů, nebude bezpečná.
Může docházet ke kolizím, obává se šéfka rolbařů
„Když úpravu přesuneme na dřívější dobu, bude to velké omezení lidí ve stopě a nastanou rizikové situace. Může docházet ke kolizím,“ obává se Radka Davidová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Jizerská, jež upravuje Jizerskou magistrálu.
Upozorňuje na to, že večer převažují v horách zkušení sportovní běžkaři. „Větší riziko kolize hrozí s turistou. Při sjezdu v zatáčce jej může rolba nepříjemně překvapit a takový člověk nemusí být schopný včas zastavit,“ varuje Davidová.
Rolby vyjíždějí upravovat magistrálu kolem 21. nebo 22. hodiny. V závislosti na počasí i kolem půlnoci. Úprava magistrály trvá přibližně devět hodin. I kdyby rolba vyjela později, potká se s lyžaři. Stejně, jako když vyrazí odpoledne.
„Největší potíže bychom měli s okruhem Padesátky, který jezdí rolba z Bedřichova. Pokud by byla oblast v noci uzavřená, tak je to logistický problém. Rolba tam nemůže čekat do rána. Pokud nám to ale CHKO takto nařídí, budeme to respektovat,“ míní Davidová.
„Chceme toho povolit co nejvíc. Letos jsme dokonce přidali trasy, co se mohou upravovat. Ale nemůžeme povolovat něco, co půjde proti zájmům ochrany přírody,“ vysvětluje Jiří Hušek.
Tetřívka ruší čelovky i sněžnice
Jenže tetřívka neruší jen hluk a světla rolby. Klid mu podle ekologů berou i běžkaři s čelovkami nebo lidé se sněžnicemi, co se pohybují mimo trasy. Ekologové nechtějí omezovat rekreaci v horách, ale podle Huška je zapotřebí nastavit nová pravidla. Omezení by se mělo týkat například i lesníků při práci s motorovými pilami.
„Naší snahou je co největší ochrana tetřívka. Proto chceme začít jednat s partnery o tom, že je potřeba zřídit v horách větší klid. Rušení už přesahuje únosnou míru,“ míní Hušek.
Tetřívka při jarním tokání vyrušují třeba i cyklisté. Jízdu jim nikdo nemůže zakázat. CHKO chce proto spolu s Krkonošským národním parkem (KRNAP) apelovat ve společném projektu na ohleduplnost všech návštěvníků hor. V chystané kampani Rok tetřívka budou obě organizace lidi žádat, aby se k přírodě, kde jsou jen hosty, chovali ohleduplněji. Součástí budou například videospoty.
Lidé by se měli hlídat sami
„Nechceme lidi postihovat. Jde nám o to, aby si návštěvníci hor uvědomili, že není možné úplně vše. Chceme, aby se začali hlídat sami,“ vysvětluje Jiří Hušek.
„Těžko chránit něco, čemu lidé nerozumí. V kampani chceme přesvědčit turisty, místní lidi a podnikatele, že řada aktivit, co v horách dělají, není v souladu s tím, co tetřívek potřebuje k přežití,“ přibližuje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
V Krkonoších žije přibližně osmdesát párů tetřívka. Živočich zimu přečkává v takzvaných ledovcových karech. Z klidu jej vytrhují skialpinisté nebo fotografové přírody. „V kampani plánujeme přiblížit život a nároky tetřívka a jeho ohrožení. Když to neuděláme, v Krkonoších a Jizerských horách hrozí, že do roku 2040 vyhyne,“ upozorňuje Drahný.
