Velké břímě odpovědnosti leží na bedrech vedení Střední průmyslové školy textilní v Liberci. V době svého vzniku v roce 1852 byla první školou svého druhu v celém Rakousku-Uhersku. Teď, po 170 letech, je poslední textilní průmyslovkou, která v Česku ještě funguje. Udržet obory Oděvnictví a hlavně Textilnictví i do budoucna je tak pro školu velkým závazkem.
„Vychováváme střední management pro textilní firmy. Kdybychom přestali fungovat, tak by textilní podniky ztratily zdroj těchto absolventů. Proto je pro nás ohromným závazkem udržet obor Textilnictví při životě. Když textilní firmy potřebují lidi ke stroji, tak někoho přijmou a zaučí ho. Ale pokud daný stroj nepracuje, jak má, a je třeba odstranit problém, tak na to potřebuje právě naše absolventy, kteří tomu rozumí,“ přibližuje ředitelka školy Jana Kočí.
To potvrzuje i Jiří Grund, prezident Asociace textilního a kožedělného průmyslu.
„Po roce 1989 se tu zcela zdecimoval textilní průmysl a zanikly textilní průmyslové školy. Zůstaly jen obory módních návrhářů a manažerů, ale úplně se zapomnělo na technology, které textilní firmy potřebují. Bez školy v Liberci by tak nastal velký problém,“ řekl Grund.
Široké uplatnění
Znalosti absolventů liberecké textilky jsou široké. Textilnictví s sebou nese celou řadu technologií, ať jde o výrobu přízí, nití, technologie tkalcovské, pletařské, netkaných textilií a podobně.
„Variabilita je obrovská a my dáváme základy od všeho. Naši absolventi vědí, jak různé stroje fungují, a umí opravit chybu. Vývoj v textilním průmyslu teď nabral velké obrátky, jsou tu nanovlákna, technické textilie a další nové materiály, kterým patří budoucnost,“ upozorňuje Kočí.
Strach, že by po maturitě absolventi školy skončili na pracovním úřadě, je tak podle ní neopodstatněný.
„Textil se dnes znovu vrací a možná ještě ve větší míře než dříve, ale musí ho mít kdo dělat. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je veliký. Bez mladých absolventů textilních průmyslovek ta budoucnost není. Dnes neseženete seřizovače textilních strojů a další odborníky, technology, bez kterých se textilní průmysl neobejde,“ uvedl ředitel firmy Tylex Letovice, se kterou škola spolupracuje.
Právě na odborné praxe přímo v textilních podnicích dává škola velký důraz. Některé firmy dokonce se školou spolupracují na vytváření učebních osnov, aby se studenti neučili něco, co už se v praxi nepoužívá, a výuka tak byla stále aktuální. Úzkou spolupráci má škola rovněž s Textilní fakultou Technické univerzity v Liberci, kam po maturitě odchází až dvě třetiny absolventů.
Textil je nenahraditelný
„Široká veřejnost si většinou potřebnost textilu neuvědomuje. Stále se někdo diví, že naše škola ještě funguje, když textilní průmysl z Česka zmizel. Ale to je velký omyl. Textil je nenahraditelný. Jeho upotřebení je dnes téměř ve všech oborech. Textil nejsou jen látky na oděvy. Naprostou většinu dnes tvoří technické textilie, které se používají ve zdravotnictví, automobilovém průmyslu, ve stavebnictví, zemědělství, leteckém průmyslu, v dopravě, zkrátka všude,“ vypočítává ředitelka.
Textilnictví je tak podle ní perspektivním oborem s velkou budoucností. Příští školní rok proto škola plánuje otevřít v prvním ročníku dvě třídy Textilnictví a dvě třídy oboru Oděvnictví.
Náborovou kampaň škola směřuje hlavně do míst, kde fungují textilní podniky, aby absolventi měli po škole kam nastoupit.
„Liberec vyrostl na textilním průmyslu, proto je také naším zájmem zdejší textilní průmyslovku podporovat. Zvlášť teď, když je textil znovu na vzestupu a objevují se stále nové technologie. Je to naše povinnost stejně jako u sklářských škol. Oboje patří k tradici regionu, kterou je třeba zachovat,“ řekl při oslavách 170 let školy hejtman Martin Půta.
