Problém může teprve přijít, s pubertou. Taková jizva v tváři se nepřehlédne, mládež umí být neuvěřitelně necitlivá, prostě jí to nedojde, že to není vhodné téma k vtípkům.

Pomůže jenom podpora rodiny a přátel, učitelů a okolí. Handicap může být i výzvou. Mladý člověk si sám musí uvědomit, že přes handicap nesmí propadnout sebelitování, že musí ukázat výkon, jaký třeba zcela zdravý mladík nebo dívka nedokážou.

Mluvím z vlastní zkušenosti, narodil jsem se s jedním uchem hluchým, to druhé má malý zbytek, to v dobách, kdy sluchadla nebyla ještě rozšířená znamenalo praktickou hluchotu. Naučil jsem se už jako miminko odezírat, prostě jsem ten handicap překonával, jak to šlo. Vystudoval jsem průmyslovku, potom ČVUT, nakonec v Německu jsem získal doktorát. Bez toho handicapu bych měl jistě lehčí život, ale také bych nenašel v sobě tu sílu, probojovat se těmi školami.

Vaše dítě bude tu sílu v životě také potřebovat, mladé dívky bývají fixované na svoji krásu, ta vaše se s tím musí vyrovnat a přesto se probít k úspěšnému založení rodiny i v povolání.