Zhoršená kvalita vody je mezi Mimoní a Průrvou Ploučnice, tedy v přibližně sedmikilometrovém úseku oblíbeném zejména vodáky. Stav řeky tam už dva roky mapuje mimoňský patriot, publicista a dokumentátor místní historie Josef Kolařík.
„Ta řeka je podle mne nemocná. Žlutobílá pěna se tam objevuje, i když neprší. Vodohospodáři tvrdí, že se jedná o zakalení vlivem neúměrného vodáckého využívání. Ale ta pěna je tam i teď v říjnu, když tam žádní vodáci nejsou,“ říká Josef Kolařík, provozovatel neoficiálních mimoňských stránek.
Kapři ryjící v bahně i tlení organických materiálů
Referentka životního prostředí mimoňského městského úřadu Jaroslava Vítková tvrdí, že na řece je jen neškodná přírodní pěna.
„Ve vodě nastává proces tlení organických materiálů. Vlivem tohoto procesu se vytváří huminové kyseliny, které snižují povrchové napětí vody. Tím, jak voda přetéká přes jezy a jiné vodní překážky, dochází ke zčeření a provzdušnění, což má za následek právě tvorbu pěny. Tato pěna plave na hladině a postupně se zachycuje na březích v délce několika metrů až kilometrů zejména v meandrech,“ vysvětlila Vítková.
„Tento jev je nejvýraznější zejména na podzim po ránu, kdy je chladno a v odpoledních hodinách teploty výrazně rostou. Zpravidla trvá do doby příchodu prvních mrazů,“ doplnila.
S tím souhlasí místní rybáři. Podle nich tvorbu pěny a zakalení způsobují kapři chovaní ve Vodním díle Stráž, lidově Horeckém rybníku.
„Kapr svým způsobem života ryje v bahně kvůli potravě. Dále se jedná o celkem mělkou vodu a tím, že se v teplých dnech intenzivně ohřívá, je podpořen i tlející mechanismus organických materiálů v řece. Další vliv na zakalení vody mají i vodáci splouvající řeku. Přes sezonu je jich i několik stovek denně a při nízkém stavu vody prostě lodě kalí vodu,“ vysvětluje vedoucí rybářské stráže a místopředseda mimoňské organizace Českého rybářského svazu Petr Mrnka.
„Řeku jako rybáři sledujeme a na zhoršení kvality vody reagujeme. Řeku procházím několikrát do měsíce. Kdybych narazil, že tam někdo něco vypouští, tak to řeším. Mám své kontakty na koho se obrátit. Závěr je, že se nejedná o otravu, jen o přírodní proces,“ podotýká.
Starosta: Lidé do řeky vypouštějí septiky a žumpy
Toto vysvětlení ale Josefu Kolaříkovi nestačí. „Je zajímavé, že když byl na jaře tohoto roku vyhlášen nouzový stav, tak voda byla jako zázrakem čistá a bez pěny. To kapři v Horeckém rybníku neryli v bahně? Podle mě to znečistění souvisí s nějakým průmyslovým provozem,“ argumentuje Kolařík.
Podobný názor má starosta Mimoně Petr Král (ANO). Ten podal na krajský úřad životního prostředí podnět k prošetření.
„Čekám na výsledky vzorků. Normální to určitě není. Podle mého soukromého názoru do řeky lidé vypouštějí septiky a žumpy, nebo to jde od zemědělců, kteří hnojí pole,“ tvrdí Král.
Mezi Stráží pod Ralskem a Mimoní je na toku Ploučnice jen jedna obec – Noviny pod Ralskem. Ta nemá kanalizaci a lidé zde využívají septiky a žumpy, v menší míře domácí čistírny odpadních vod. Starostka Veronika Jírová argumentuje, že obec by sice kanalizaci uvítala, ale astronomické prostředky potřebné na její vybudování v obecním rozpočtu nejsou.
„A když si chce někdo pořídit domácí čistírnu, na kterou by šlo získat dotaci, tak mu Povodí Ohře dá negativní stanovisko. Takže se o ni musí složitě usilovat přes odbor životního prostředí v České Lípě,“ vysvětluje starostka, proč lidé často zůstávají u již překonaných technologií septiků a žump.
O vypouštění splašků do řeky ale nemá žádné informace. „Kolem řeky chodím často, mluvím s vodáky, ale to je tak všechno, co můžu dělat. Navíc nejsem vodohospodář, takže nechci střílet od boku nějaká hodnocení,“ dodává.
Splašky mohou zahubit citlivé organismy
Na problém vypuštění splašků do Ploučnice upozornila MF DNES už loni, kdy v obci Stružnice obyvatelé několika bytových domů prorazili stěny svých septiků a nechali splašky proudit do řeky. Tím ušetřili peníze za vývoz septiků. Ty již kapacitně nedostačovaly.
Splašky v řece vyvolávají nižší okysličení vody a mohou zahubit citlivé vodní organismy. Přispívají k rozmnožení sinic. Při drobných oděrkách hrozí infekční onemocnění.
Redakce MF DNES tehdy situaci zmapovala a fotografie poskytla českolipskému Vodoprávnímu úřadu.
„Ze septiků nelze v současné době odpadní vody vypouštět, protože tato zařízení nesplňují požadované limity pro kvalitu vypouštěných vod. Septik může být pouze užíván v sestavě s druhým stupněm čištění, což například znamená, že za tímto zařízením je vybudován kapacitní zemní filtr,“ vysvětlila tehdy vedoucí Vodoprávního úřadu Alexandra Píšková. Za porušení vodního zákona přitom hrozí pokuta až sto tisíc korun.
Děravé septiky nejsou ale problémem jen Stružnice. Fekálie tečou do Ploučnice i z Valteřic, Volfartic, Chlumu a Dřevčic, tedy z míst, kde není kanalizace a kde lidé používají staré, nefunkční nebo malokapacitní jímky.
Znečištěná část řeky mezi Mimoní a Stráží pod Ralskem přitom patří k vodácky nejoblíbenější části Ploučnice. Řeka se tady prodírá bažinatými loukami, klikatí se pod tunely stromů a místy mizí dokonce ve skále, kde na vodáky čeká její největší atrakce – Průrva Ploučnice, neboli Pekelný jícen nebo také Čertova díra.
Tento úsek je pro vodáky a milovníky vodních hrátek velmi aktraktivní. Projeďte se Pekelným jícnem na matračce spolu s námi.
30. srpna 2015 |
Ploučnice mezi Stráží pod Ralskem a Mimoní
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
