„Jsem tu krátce, od prvního března, a mým cílem bylo, abychom galerii dostali ze čtyř stěn také do prostoru. A proto jsme se rozhodli, že budeme pravidelně obměňovat prostor okolo galerie sochařskými díly. Ta by měla být nejen upoutávkou, ale i zamyšlením se nad uměním 21. století,“ vysvětluje ředitel galerie Filip Suchomel, proč návštěvníci uvidí pětici nových soch, aniž by prošli jedinými dveřmi.
Díla etablovaných autorů české scény V souboru Zahrada soch přitom nejde o díla žádných nováčků. „Dovolil jsem si oslovit pět autorů, kteří jsou již na české scéně výrazně etablovaní. Zvolil jsem Jiřího Davida a Františka Skálu z umělecké skupiny Tvrdohlaví, za seskupení 12/15 Kurta Gebauera a bohužel již zesnulého Vratislava Karla Nováka a za mladou generaci Lukáše Raise, kterého znám už léta,“ pokračuje ředitel.
Na betonových molech tak vedle Sedícího čerta od Jaroslava Róny našly místo sochy Na řece zapomnění Jiřího Davida, Poblik Františka Skály, Trubkouni Kurta Gebauera, pohyblivý Pošuk vlajkohonosný Vratislava Karla Nováka a Liquid Harmony Lukáše Raise.
Pozlacená doba v bazénové hale
V bazénové hale, tedy už za zdmi galerie sídlící v někdejších městských lázních, se návštěvník přenese do zkázou poznamenané blízké budoucnosti. Své sochy a obrazy zde vystavuje současný umělec Pasta Oner, vlastním jménem Zdeněk Řanda.
Výstava nese název The Gilded Age, tedy Pozlacená doba. „Na jednu stranu vzdává hold době zlatého věku, tedy druhé polovině 20. století, se všemi jeho ikonami, symboly a s kulturním horizontem, který se tehdy rýsoval v západním světě. Na druhou stranu je kritickým, ale nekáravým zhodnocením současnosti, světa, ve kterém aktuálně žijeme a který je nabitý řadou krizí. A všechna tato témata Pasta Oner v nějakém mixu komunikuje,“ říká kurátor výstavy Pavel Kubesa.
„Výstava, která čítá třicet obrazů a třicet objektů a plastik, se snaží simulovat postapokalyptickou krajinu. Ale použité materiály se zase vztahují k jisté sterilnosti,“ dodává.
Obrazy, některé až o rozměru dva metry, odkazují k pop-artu šedesátých let či americkým pin-up ilustracím. Samostatná série recykluje s komiksovou stylizací motivy z maleb barokního mistra Rubense či rokokových děl Giovanniho Battisty Tiepola.
Většina z desítek prezentovaných prací vznikla speciálně pro libereckou výstavu a k vidění jsou tak vůbec poprvé.
Výrazné ženské osobnosti
V podbazénové hale pak na návštěvníky čeká výstava Tobě, jejíž autorkou je Libuše Dlabola Pražáková. Cyklus velkoformátových obrazů je poctou ženám, které jsou pro ni osobně blízké a inspirativní.
„Jde o soubor velkoformátových maleb, převážně portrétů žen, které jsou představeny v mnoha různých vrstvách a úrovních,“ říká kurátorka výstavy Lenka Patková.
Její slova potvrzuje náměstkyně hejtmana a radní pro kulturu Květa Vinklátová. „Žijeme v době, kdy ženy často zastávají profese, ve kterých se vyrovnávají mužům, ale zároveň mají stále svoji nezaměnitelnou úlohu – zrození nového života a vytváření domova,“ komentuje téma výstavy Vinklátová.
„Je záslužné poukázat na tyto skutečnosti pořádáním výstav s tematikou připomínající silné ženské osobnosti,“ dodává. Výstavy Pasty Onera a Libuše Dlabola Pražákové potrvají do října letošního roku, Zahrada soch bude k vidění do května roku 2025.
