Hmyz s podlouhlým tělem a dlouhými blanitými křídly prozatím nemá ani český název. Známý je jako Strongylophthalmyia pictipes.
Strongylophthalmyia pictipes, raritní druh mouchy objevený v Horním Maxově.
„Významný český prvonález učinil Jindřich Roháček ze Slezského muzea v Opavě. Mouchu objevil v Jizerských horách u Horního Maxova,“ informoval o objevu Václav Tomášek, zoolog Správy CHKO Jizerské hory.
Jak se moucha do Jizerek dostala, nikdo neví. Její nejbližší výskyt je ve Finsku nebo Švédsku. Svědčí ale o skutečnosti, že v souvislosti se změnou klimatu se do Čech stěhují druhy, které tu dříve nebyly a nebo byly vzácné.
Brouk žije jen týden
To je případ tesaříka alpského. Jeho početnou populaci našel v Ralské pahorkatině zoolog CHKO Jizerské hory Richard Čtvrtečka.
„Spočítal jsem asi 400 jedinců. Dříve u nás tito brouci žili běžně, ale v posledních letech vůbec. Ralsko je asi posledním jejich stanovištěm u nás,“ uvedl Čtvrtečka. Tesařík je zajímavý brouk, který žije jen týden. Jeho vývoj od vajíčka, přes larvu k dospělci trvá tři roky, stáří se ale nedožívá. Je pomalý, velký a barvou nápadný, tudíž se většinou stane potravou jiných druhů.
Podle zoologa stojí za výskytem tesaříka jiné lesní hospodaření v lese. Brouk totiž vyhledává mrtvé kmeny a větve. Takové přesně v okolí Doks jsou. A tesaříkům se zde daří.
„Po domluvě s Vojenskými lesy ČR byla část pahýlů a na zemi ležících kmenů a větví ponechána na místě, protože právě do nich kladou samice tesaříka vajíčka,“ dodal zoolog. Časopis Živa například uvádí, že Ralsko je jediná oblast severně od Alp, kde se tito brouci vyskytují.
Potáplici viděli na písečáku
Hmyz ale není jediným zástupcem dosud nevídaných živočichů. Zoolog Václav Tomášek kupříkladu letos zjara objevil na Liberecku potáplici severní. Tento nepůvodní pták v ČR občas ostrůvkovitě hnízdí, na Liberecku se však očividně tento severský druh cítí jako doma.
Potáplice severní se u nás vyskytuje jen vzácně.
„Naposledy byla spatřena asi v dubnu v okolí Turnova v lokalitě příšovických písečáků, předtím na přehradě Josefův Důl nebo na nádrži Mšeno v Jablonci nad Nisou,“ podotkl zoolog.
Existence nových či znovu se objevujících druhů podle něj neznačí nic špatného. Svědčí o takzvané vikarizaci, neboli nahrazování určitých příbuzných druhů zvířat na podobných stanovištích.
„Je to jakési pulzování areálů. Populace zvířat se chová jako organismus a vysílá satelitní jedince na nová stanoviště. Pokud uspějí, pomohou se druhu rozšířit,“ vysvětlil Tomášek.
