„Syn nesplácel půjčky. Měl u nás trvalé bydliště a jmenoval se jako já. Začaly s tím být problémy, chodily nám dopisy od exekutorů,“ vylíčil Liberečan, který se kvůli stále větším potížím s exekutory rozhodl přihlásit syna–dlužníka na libereckou radnici.
Své jméno nechce prozradit, redakce je ale zná. „Nešlo to úplně hladce, ale nakonec měla úřednice pochopení,“ dodal muž.
Na radnici „nebydlí“ jen bezdomovci
Lidí, kteří úředně bydlí na radnicích, jsou v kraji tisíce. A zdaleka nejde jen o bezdomovce.
V Jablonci přibyly za posledních pět let stovky lidí.
„Osob s trvalou adresou na radnici aktuálně evidujeme 1 648,“ uvedla mluvčí jablonecké radnice Markéta Hozová. Počty lidí s úřední adresou podle ní stoupají od roku 2000, kdy vstoupil v platnost zákon o evidenci obyvatel. Ještě před pěti lety jich bylo na jablonecké radnici hlášeno 957.
Trvalé bydliště na radnici přináší značné komplikace policii nebo soudům.
„Počet lidí, co dnes bydlí na městských nebo obecních úřadech, je dnes skutečně obrovský. Není kam doručovat předvolání. Na radnicích si je většinou nikdo nikdy nepřevezme, musejí se jim tam obsílky hromadit. Musíme žádat o pomoc policii,“ poznamenal soudce libereckého krajského soudu Petr Neumann.
„Přijde mi strašné, že dnes už na radnicích bydlí i jednatelé firem. Zrovna teď se jednoho takového člověka snažím najít,“ dodal soudce.
Na radnice se uchylují bílí koně
V mnoha případech se na radnicích přihlašují i lidé, kteří figurují v řadě kauz v roli takzvaných bílých koní.
„Jednoznačně je to od těch lidí velmi často záměr, často jde opravdu o kriminální osoby. Nejde jen o skutečné bezdomovce. Pro nás je často obtížné tyto lidi najít,“ souhlasí mluvčí liberecké policie Vladimíra Šrýtrová.
Policisté při snaze dopídit se těchto „bezdomovců“ využívají mimo jiné místních znalostí. Pokud s nimi neuspějí a na hledané osoby je například uvalen příkaz k zatčení, vyhlašují pátrání.
Frýdlant má nyní hlášeno 240 osob s trvalým pobytem na radnici. Před deseti lety jich bylo sto. Tito lidé zaměstnávají agendu evidence obyvatel i podatelnu, kde se shromažďují veškeré došlé písemnosti. Pokud si je dotyčný člověk nevyzvedne, vracejí se zpět na poštu.
„I když na to máme systém, vyřizování této agendy je zatěžující. Z těch více než dvou set osob si chodí poštu pravidelně vyzvednout opravdu jen pár jedinců, maximálně dvacet,“ řekla Alena Švejdová, vedoucí odboru kanceláře městského úřadu ve Frýdlantě.
Adresu na radnici měl i náměstek Korytář
Adresu na náměstí Dr. E. Beneše 1/1, neboli libereckou radnici, mělo k minulé středě trvale zaevidováno 2 929 lidí. Z toho bylo 2 080 mužů a 849 žen. „Jde jak o nezletilé, tak i seniory,“ přiblížila mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.
Podle ní se při správním řízení nedá zjistit, jestli jde o skutečné bezdomovce, nebo ne. „V některých případech se jedná o rušení údaje o místu trvalého pobytu u celé rodiny,“ doplnila mluvčí.
V Liberci počet osob trvale evidovaných na úřední adrese pravidelně stoupal od roku 2000. Tedy od zavedení možnosti rušit trvalý pobyt v souladu se zákonem o evidenci obyvatel. „V posledních letech je tento počet přibližně shodný a výrazně nestoupá,“ zmínila mluvčí Kodymová.
Na českolipské radnici teď „bydlí“ 2 026 lidí. Jejich počet oproti době před několika lety mírně klesá. „Evidence obyvatel pro zrušení trvalého pobytu nezjišťuje důvody, ani k tomu není ze zákona oprávněná,“ zmínil mluvčí Městského úřadu Česká Lípa Václav Šámal.
Mezi těmi, kdo měli v občance uvedeno nám. Dr. E. Beneše 1, byl před lety po nějakou dobu i exprimátor a člen krajského i městského zastupitelstva Jan Korytář. „Už jsem to napravil. Byla to moje chyba,“ přiznal tehdy Korytář.
„Byl jsem hlášený u matky. Přestěhoval jsem se a zřídil si přechodné bydliště. Pak se matka odstěhovala a já se zapomněl přehlásit. Majitel objektu mi adresu zrušil a nastěhoval mě na radnici.“
