„Na výstavě Kumburk v běhu času představujeme návštěvníkům kromě jiného ojedinělý model hradu. Je zmenšený stokrát, přesto měří na délku zhruba jeden metr,“ říká ředitel lomnického muzea Jan Drahoňovský. „Maketu hradu vyrobil během dvou let na základě nejnovějších výzkumů Tomáš Šimůnek, místopředseda Sdružení pro záchranu hradu Kumburk.“
Kumburk jako nedobytná pevnost
Model dokládá, jak důležitým a mocným hradem se Kumburk ve vrcholném středověku stal. Obepínal ho prstenec hradeb, jejich nejvzdálenější části dělilo přibližně sto metrů. „Kumburk ve své vrcholné stavební etapě dosáhl úrovně nedobytné pevnosti,“ tvrdí Jan Prostředník, archeolog Muzea Českého ráje v Turnově. „Historie Kumburku ovšem nezačíná ve středověku. Jeho počátky sahají o šest tisíc let zpátky až do doby kamenné.“
Kumburk založil okolo roku 1300 významný rod Markvarticů. Jedním z nejvěhlasnějších majitelů hradu byl Hynek Krušina z Lichtenburku. Zpočátku patřil k velkým příznivcům husitů, v roce 1420 zosnoval tábor lidu na hoře Oreb a vytvořené vojsko vedl na pomoc Praze proti císaři Zikmundovi.
Krušinovo vojsko cestou vypálilo klášter v Mnichově Hradišti, porazilo královskou armádu u sv. Pankráce a podílelo se na dobývání Vyšehradu.
Na sněmu v Čáslavi zvolili Krušinu jedním ze zemských vladařů. Podle staré písně bojoval Krušina v řadách husitů v roce 1426 při vítězné bitvě u Ústí. Zanedlouho se ale i s Kumburkem poddal Zikmundovi a věrně mu sloužil. Zemřel ve vysokém věku. Ještě v roce 1456 se zúčastnil volby Jiřího z Poděbrad českým králem.
Dalším slavným majitelem Kumburku byl Albrecht z Valdštejna. Hrad mu připadl po bitvě na Bílé hoře. Po třicetileté válce nechal však císař Ferdinand III. mocný hrad pobořit, aby ho neopanovaly loupeživé roty. Dílo zkázy dokonali sedláci z okolí. Kameny z hradeb a věží se jim tuze hodily ke stavbám usedlostí.
Věž sloužila jako hladomorna
Turnovské muzeum provádí na Kumburku archeologické výzkumy od roku 2006. „V Panenské věži jsme nezpochybnitelně potvrdili, že sloužila jako hladomorna,“ uvádí Prostředník.
„Objevili jsme také strážnici u první brány.“ Drahoňovský dodává, že v muzeu jsou nyní k vidění i železná pouta, nalezená při Prostředníkově výzkumu v Panenské věži. Svazovali se jimi lidé uvržení za těžké zločiny do klády.
Na výstavě v lomnickém muzeu spatří lidé i nálezy amatérských archeologů Fučíka, Rajma, Horynycha a Bendy z přelomu 19. a 20. století. Maketu hradu obklopují repliky palných zbraní z husitské doby.
„Kumburk lákal odjakživa básníky, spisovatele i malíře. Prokazatelně na něj vyšel i Karel Hynek Mácha, což dokládá zápis i kresba v jeho deníku,“ upozorňuje Drahoňovský.
„Od třicátých do osmdesátých let minulého století se Kumburku soustavně věnoval malíř a fotograf Antonín Chmelík. Jeho paní Miroslava nám po jeho smrti věnovala část velmi cenné pozůstalosti. Chmelíkovy obrazy, kresby a fotografie dokumentují, jak se Kumburk měnil během minulého století. Řadu z nich jsme využili na výstavě. Mnohé z nich se objevily na veřejnosti zcela poprvé.“
Z Kumburku dýchá tajemná atmosféra
Výstava, jež potrvá do 3. října, se ovšem zrodila především v souvislosti s novou érou Kumburku, za níž stojí sdružení na jeho záchranu. „Letos oslavilo 25 let od svého vzniku. Založil ho jeho dlouholetý předseda Miroslav Hirsch,“ prohlašuje Drahoňovský. „Panely na výstavě mapují a dokládají, kolik práce sdružení na Kumburku udělalo.“
Na začátku 90. let minulého století se Kumburk ztrácel v houštinách a vedla na něj pouze úzká pěšina. Cestu kolem hradu po vnějším opevnění klestili lidé ze sdružení celý rok. Opravili schodiště do horního hradu, hradbu od Velké věže po čtvrtou bránu, lávku přes Studniční věž či zábradlí. Na Kumburku vybudovali vyhlídku. Členům sdružení pomáhá obec Syřenov, které hrad nyní patří.
Sdružení pořádá na hradě kulturní akce, nejznámější z nich je Kumburské svítání. Ke Kumburku se váže půlmaraton nazvaný Dva hrady. „Kumburk pro mě znamená srdeční záležitost,“ prozrazuje Drahoňovský. „Tatínek mě tam vzal už ve třech letech. Dodnes na mě na Kumburku dýchá tajemná atmosféra.“
