Hasiči sice dorazili včas, jenže tehdejší technika na tak velký požár nestačila, proudnice z cisternového vozu dokázaly dostříknout jen do poloviny výšky věže.
Požár v dubnu 1967 tak zničil střechu kostela, roztavil zvony, poškodil klenbu a zavinil zřícení křišťálových lustrů. Další škody způsobilo hašení. Celý kostel byl prolitý vodou, takže postupně popraskalo zdivo a v zimě opadávaly římsy. Za své přitom vzala veškerá štukatérská výzdoba.
„Požár byl způsoben neopatrným vypalováním staré trávy v blízkosti kostela. Nejprve chytlo nízké křoví v blízkosti sakristie a oheň se v krátké době rozšířil silným větrem na celý kostel,“ uvádí na webu o smržovském kostelu Věra Koulová, předsedkyně spolku Michael, jehož cílem je záchrana kostela.
Řada předmětů se ztratila
Mobiliář byl sice včas vyklizen, lidé jej vynesli ven před kostel, ale nedochoval se kompletní, řada předmětů se ztratila. Inventární seznamy byly pořízeny až v roce 1974.
Hlavní oltář byl po pečlivém zakrytí ponechán na místě, ostatní oltářní architektura demontována a uskladněna ve farní stodole. Pochopitelně tím utrpěla, napadla ji houba a dřevokazný hmyz. Na faře byly uchovány i jednotlivé části varhan, díly a drobné ozdoby oltářů, kazatelny, křtitelnice, soch i sošek – vše uloženo v naději, že jednou bude možné kostel obnovit. Z bohoslužebného života zůstal vyřazen na téměř čtyřicet let.
Obnovovací práce si vyžádaly především statické zabezpečení kostela a rekonstrukci střech, což se uskutečnilo v letech 1969 až 1971 pod vedením libereckého architekta Svatopluka Technika. Po opravě zvonice v třiasedmdesátém bylo možno do ní o dva roky později zavěsit zvon z roku 1663, jejž Smržovce darovala litoměřická konsistoř.
„Před padesáti lety byly smutné dny. Doba nepřála péči o památky, jejich opravám a udržování a v opravě kostela se tehdy nepokračovalo,“ uvedla Koulová.
Kostelu pomáhá sdružení Michael
Obnova památky se dala opět do pohybu po delší odmlce až v roce 1991, především díky tehdejšímu starostovi Smržovky Luďku Suchomelovi a páteru Peteru Kothajovi.
Nejprve došlo na opravu fasád a střechy. Následovalo statické zajištění kleneb, byly provedeny sanační omítky i štukatérské práce a opraven kůr.
V letech 2010 až 2012 došlo na novou elektroinstalaci v celém kostele včetně kůru a věže a instalaci tří nových lustrů v lodi kostela, v letech 2013 až 2015 pak na položení nové podlahy.
O opravu kostela se významně zasloužilo – a stále zasluhuje – již zmíněné občanské sdružení Michael. Z peněz, které nasbíralo na dobročinných akcích, a z darů sponzorů byla ve druhé polovině minulého desetiletí krom jiného obnovena kazatelna, opraveno zábradlí, vyměněna a zrenovována podlaha na kůru.
