Nový majitel tak tímto aktem vyvrací fámy pochodující po Liberci, že po odchodu Fryče staršího do pozadí obchod končí. Nekončí.
Fryč junior chce naopak pokračovat v tom, co započal jeho otec, který za 25 let existence knihkupectví z něj vykřesal pojem známý po celé republice. Například se ví, že u Fryče mají největší antikvariát v Česku, tedy alespoň co se týče velikosti fyzické prodejní plochy.
„Byly roky, kdy se říkalo, že u Fryče seženete všechno. Proto bych byl rád, aby ta věta zase více platila, říká Martin Fryč.
S trochou nadsázky se dá říci, že Fryčovo knihkupectví je dnes pro milovníky knih nejen v Liberci podobnou modlou, jako je například pro milovníky country hudby Nashville. Prozraďte na úvod, proč vlastně došlo k přesunu knihkupectví z rukou vašeho otce do vašich?
Rozhodl se, že ustoupí tak trochu do pozadí. Nechci to nazývat přímo důchodem, spíše takovým skorodůchodem, jelikož je táta neustále velmi aktivní. Co se týče nějakých formalit, tak v listopadu jsme si předali antikvariát, od ledna pak knihkupectví. Stručně řečeno, tátovo IČO končí a moje začíná.
Nabízí se také otázka, zda se bude měnit název knihkupectví. Na vývěsním štítu stojí „Fryčovo knihkupectví - antikvariát“. Na webu je ale napsáno Knihkupectví Jaroslava Fryče, tedy jméno vašeho otce. I když všichni obvykle říkají jen - jdeme k Fryčovi, byli jsme u Fryče...
Ano. To už se vžilo, něco jako hospoda U Fryče. My jsme už dříve používali jako oficiální značku Knihkupectví a antikvariát Fryč s tím, že označení firmy bylo Jaroslav Fryč - knihkupectví a antikvariát. Můžu ale prozradit, že chystáme přelepku na štít, kde bude nápis Založeno Jaroslavem Fryčem v roce 1990. To myslím vyjadřuje, jak chceme jako firma pokračovat a na co chceme navazovat.
Okolo knih a ve zdejším knihkupectví se pohybujete už dlouho. Bude pro vás vedoucí pozice vůbec nějakou změnou?
Přechod z pozice zaměstnance na majitele, byť jsem syn majitele, je vždy výrazný. Majitel může za všechno a hlavně za to, co se nepovede. Mám ale štěstí, že se mnou zůstává řada výborných kolegů v knihkupectví i antikvariátu. Víte, v tomhle století je rodina zároveň krásnou i složitou záležitostí. Představte si, že byste podnikal, pracoval se svými rodiči, byl s nimi x hodin denně.
Nic proti mým rodičům, ale to by bylo trochu o nervy...
A proto jsme velmi rád, že to s tátou dobře zvládáme. Není totiž v dnešní době samozřejmostí, když rodinná firma nějak pokračuje. Už nejsme za první republiky.
Říká se, že nové koště dobře mete. Chystáte se i vy v knihkupectví nějak zametat?
Tušil jsem, že se na podobnou otázku zeptáte. I když nemůžeme metry čtverečními prostoru konkurovat velkým knižním domům v Praze, Brně nebo Ostravě, byly roky, kdy se říkalo, že u Fryče seženete všechno. Proto bych byl rád, aby ta věta zase více platila. Pak bych byl také rád, aby lidé, když přijedou do Liberce, věděli, že je tu nějaký Fryč. Že je tu jedinečný dům knihy, ne jen běžný knižní supermarket, ale místo, kde máte kolem sebe desetitisíce knih a zároveň soukromí jako doma v obývacím pokoji. Chceme, aby s námi byli spokojeni nejen naši stálí zákazníci či zákazníci našeho e-shopu, hlavně antikvariátního, kteří k nám míří z celé republiky, ale abychom přilákali třeba i turisty nebo lidi z příhraničí - Polska, Německa.
Hovoříte o nějaké čtenářské a zákaznické základně, ale přeci jen se zdá, že většina dnešní mladé generace o knihu nikdy nezavadila a asi v budoucnu ani nezavadí. Jak tedy přilákat nové zákazníky z řad mladých?
My se třeba vracíme k tradici nedělních pohádek. To je výchova těch nejmenších čtenářů, aby si i v útlém věku uvědomovali, co je knihkupectví, co je antikvariát. Pro náctileté neustále zkoušíme vylepšovat věci jako je třeba akce Open mic, kde lidi přijdou nejen za literaturou, ale i hudbou, nějakým trošku divokým divadlem. Spousta mladých lidí objeví nejprve antikvariát, třeba díky tomu, že se v něm na podzim zaměřujeme na rychlý a jednoduchý prodej a výkup učebnic. Snažíme se mít dobré ceny. To jsou recepty, které mají mladým ukázat, v čem může být knihkupectví pro ně výhodné.
Nedávno jsem četl článek o tom, že je na trhu takzvaně překnížkováno, že je na něm tak velké množství knih, že méně orientovaný čtenář se ztrácí a tápe, kterou z nich si vybrat. Neměl by tedy dobrý knihkupec hrát roli určitého průvodce zákazníka, doporučovatele knih?
Ano a doufám, že to u nás děláme a naši zákazníci to mohou potvrdit. Jelikož každý nemůže vědět všechno, tak je každý z našich zaměstnanců odborníkem na nějaký obor. Například vpředu vám výborně poradí v literatuře pro ženy, detektivkách, dětské literatuře. Jinde zase někdo jiný v něčem jiném. Překnížkováno je a chápu, že pokud čtenář není vyloženě knihomol a nesleduje pravidelně knižní novinky, tak je pro něj zorientovat se velmi těžké.
Souhlasím. Sám jsem vášnivým čtenářem a nestíhám sledovat všechny novinky. Natož kdybych je chtěl všechny přečíst...
Nechci sklouzávat ke klišé, ale vezměte si samoobsluhy za komunismu. Na krámě byly dva jogurty, takže výběr byl dosti jednoduchý. Obdobné to tehdy bylo i na knižním trhu. Stoupl jste si ve čtvrtek do fronty a když jste měl štěstí, vyšla na vás zrovna jedna nebo dvě dobré knížky, když ne, tak jste si mohl odnést šest, sedm normalizačních nesmyslů nebo nějakou odbornou literaturu. Nebylo v podstatě z čeho vybírat. Teď si vybíráte najednou například z desítek výborných detektivek, a to může být těžké, když na vás vykukuje ta řada obálek a vy nevíte, kam dříve sáhnout. I když je to někdy velmi těžké, je to ale velmi příjemná tíha.
Takže jak filtrujete, co nabídnete zákazníkovi?
Je to na odbornosti mých kolegů a mě, abychom správně vytipovali, co na pultech má být. Knihkupec také musí hodně číst. Ale je to pro nás profese a radost.
Tedy je to vlastně i otázka kvalitní distribuce...
Ano. V Čechách ale máme opravdu kvalitní distributory. Když náhodu něco nemáme, jsme schopni to zajistit. Někdy do druhého dne, jindy do 48 hodin nebo do týdne. Neznamená to ale, že si knihu musí zákazník hned koupit. Prostě si ji prolistuje, řekne nezlobte se, nechci. Není to závazné. Ale abych odpověděl, český knižní trh je kvalitní a na to můžeme být v Evropě hrdí.
