První sondy do vstupní štoly provedli historici vloni. Potvrdily, že v místě byl koncentrační tábor AL Reichenau. Pochází ze sklonku války. Vznikl počátkem roku 1944 jako pobočka tábora Gross-Rosen.
Svým významem ale předčil všechna podobná zařízení v Česku. „V únoru 1945 tam dokonce přestěhovali velitelství později zcela zrušeného mateřského lágru,“ řekl historik ze Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous.
Dílo německé firmy Getewent se ukrývá pod zemí a pod vodou. Potápěči se tam zatím nedostanou.
„V sobotu zahájíme spolu s hasiči čerpací zkoušku. Ta nám orientačně napoví víc o velikosti prostor,“ uvedl Rous.
Během léta a podzimu by chtěli hasiči podzemí odvodnit, pak tam nastoupí speleologové. Po prozkoumání krytu by tam mohla vzniknout naučná stezka.
„Takové dílo si zaslouží uchovat pro budoucí generace,“ prohlásil Rous. Peníze na průzkum zajistil Rychnov z dotace na obnovu venkova.
Jestli se sem lidé ale dostanou, záleží na tom, zda by to bylo bezpečné. V opačném případě připomenou válečnou výrobu v Rychnově alespoň informační panely a pietní místo.
Práce v podzemí byla v Rychnově během války za trest
„Do bádání se zapojilo hodně dobrovolníků a nadšenců, tím výrazně šetříme,“ přiznal starosta František Chlouba.
Věří, že svědectví, které bunkr vydá, by mohlo přispět k tomu, aby se o Rychnovu začalo více mluvit a aby přitáhl výletníky.
Pro mnoho vězňů se stal rychnovský tábor místem, které jim zachránilo život. Kladl se tam totiž důraz na kvalifikovanou pracovní sílu, s níž nebylo ani za války radno plýtvat.
Přesto ale při kruté práci v podzemních tunelech nebo na jiných stavbách mnoho lidí zahynulo. Výstavbu prováděl takzvaný oddíl Baukolonne a rubání bylo tak vyčerpávající, že se používalo jako trest.
Všechen materiál museli vězni vynést ručně a naložit na auta. Často pracovali v místech, kde jim voda sahala až do pasu.
Pamětníků není moc, jejich vzpomínky jsou zkreslené
Město pátralo po pamětnících, kterých již ovšem není moc. „Jejich vzpomínky jsou někdy špatně použitelné, vlivem času jsou zkreslené,“ konstatoval Chlouba.
Podle plánů připomínal rychnovský Getewent podzemní město. Kromě koncentračního tábora ho tvořil i protiletecký kryt a podzemní továrna - bunkr na testování radarů.
Mateřská firma Getewentu sídlila v Berlíně a vedle radarové a sonarové techniky vyráběla i roznětky k leteckým pumám.
Stavba v Rychnově se chystala několik let, začala ale až v roce 1944, když se Němci rozhodli změnit civilní kryt na zkušebnu. Přesnou rozlohu podzemních prostor dosud nikdo nezná. Vstupy do nich byly totiž po válce zavaleny.
