Nejprve se ve videu primátor v obřadní síni krátce pomodlí k míči a potom vykopne směrem k zadním lavicím; záběr výkopu se ještě podruhé opakuje na konci videa.
Řediteli územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci Miloši Krčmářovi nepřijde kopání v obřadní síni jako nejšťastnější nápad.
„Myslím si, že je to velice nestandardní u člověka, který reprezentuje město a takhle se chová v jedné nejvýznamnějších libereckých památek,“ soudí ředitel.
Podle něj by se k motivaci fotbalistů měly využívat jiné prostory než historická budova radnice. „Spíš místa, která jsou s fotbalem spojená, například hřiště,“ míní Krčmář.
Nad primátorovým motivačním videem kroutí hlavou i liberecký zastupitel za Starosty Michal Hron.
„Klečet v obřadní síni radnice na koberečku před kulatým balónem, to je silný posun hodnot, na nichž si zejména poslední dobou tolik zakládáme. Udělat si z obřadní síně tělocvičnu také obřadnosti a důstojnosti toho místa nepřidá. A rozumovat o bytí a nebytí v souvislosti s výsledkem fotbalu je zase velkým zlehčením životních situací, kdy jde o skutečné bytí či nebytí. To vše v primátorském provedení,“ prohlásil.
Primátor by podle Hrona už konečně měl dát stop své přirozenosti či svébytnosti a sem tam si vzpomenout, že reprezentuje nemalé stotisícové město s jeho občany, podniky, spolky, školami a dalšími institucemi.
„Těm všem dělá jméno. Někomu mohou přijít ty klukoviny roztomilé, ale pořád to jsou jen klukoviny,“ dodal Hron.
Sám primátor Batthyány však pochybnostem o tom, zda je kopání v obřadní síni dobrým nápadem, příliš nerozumí.
„Já nevím, co je dobrý nápad. Když se tam dostane Hitler, když se tam producíruje Konrád Henlein nebo komunisti anebo když já uvnitř vykopnu balón, který na druhé straně chytá člověk,“ řekl. „Nechápu, proč je kolem toho takové haló. Ale lidé z televize, kteří video točili, mi říkali - pane primátore, připravte se na to, že kritici se najdou.“
V obřadní síni dřív zasedalo zastupitelstvo, teď se používá jen k vítání občánků a k civilním obřadům.
„Pokud se ta místnost nedehonestuje tím, že by se v ní něco rozbíjelo nebo že by se uvnitř řekněme hajlovalo, nevidím problém. Spíš myslím, že to je jen zástupný důvod si na mě něco najít,“ uvažuje Batthyány.
