Způsob Bartáková spoutání napadla hned v úvodu obhajoba jako nadužívání donucovacích prostředků, k nimž není důvod. Obžalovaný Barták chce kvůli tomu podat trestní oznámení.
„Je to zlovůle vedení eskortního oddělení. Udělali ze mě čerta. Mám tu řetězy a všude zámky, nikdy jsem je na nohou neměl. Hrozně mě to tlačí a otékají mi nohy. Je to opravdu skandální,“ pronesl Jaroslav Barták.
Předsedkyně Eva Drahotová se kvůli tomu telefonicky spojila se zdravotní službou věznice v Rýnovicích. „S pouty na nohou se necítí standardně, otékají mu nohy a nemůže se prý hájit,“ pronesla do telefonu. Vězeňská služba nato nohy obžalovaného uvolnila.
Po počátečním „rozruchu“ v soudní síni už soud mohl vyslechnout prvního svědka. Primáře pražské psychiatrické nemocnice v Bohnicích Jiřího Švarce. Soud zajímalo, jestli Barták mohl považovat osnování vražd za uskutečnitelné. Znalec si to ale netroufl říci. „Necháme to na posouzení soudu. Byly by to jen hypotézy,“ uvedl Švarc.
Barták si nyní odpykává dvanáctiletý trest za sexuální obtěžování asistentek.
Za plánování vražd a vydírání z podzimu 2013 mu hrozí dalších 15 až 20 let vězení. (Lékař Barták u soudu zopakoval, že žádné vraždy neplánoval) Podle spisu plánoval násilnou smrt bývalého šéfa vojenské tajné služby Andora Šándora, advokáta Oldřicha Choděry a pravoslavného kněze Eugena Freimanna. Vydíráním chtěl podle obžaloby získat přes 80 milionů korun, jež hodlal využít k útěku z vězení za pomoci vrtulníku a vycestování do ciziny, konkrétně přes Polsko do Běloruska. Barták vinu odmítá.
Klíčovým důkazem je videonahrávka z hodinek
Klíčovým důkazem je videonahrávka, kterou pomocí hodinek se zabudovanou kamerou opatřil spoluvězeň Miloš Levko. Obžalovaný Barták tvrdí, že na nahrávce vede jen nezávazné řeči v alkoholovém opojení. Nic z toho prý nemyslel vážně.
„Levko to vymyslel, aby mě mohl vydírat. Vše plánoval dopředu. Vše to z mé strany byly jen tlachy,“ řekl Jaroslav Barták.
Již dříve uvedl, že Levko s vydíráním neuspěl, proto vše předal policii.
Krajský soud v Liberci se Bartákovým případem zabývá už potřetí. Předtím jej dvakrát uznal vinným a odsoudil jej napoprvé na 18 a později na 15 let do vězení. Barták se ale pokaždé odvolal a případ k novému projednání vrátil vrchní a později i Nejvyšší soud.
Vrchní soud nařídil, aby liberecký krajský soud nechal dopracovat znalecký posudek na duševní stav obžalovaného. Právě ten svědek Švarc přednesl. Psychiatři ale Bartáka znovu nevyšetřovali, protože by to podle Švarce nic nezměnilo na předchozích závěrech.
„Mohli bychom jen získat obrázek o jeho současném stavu, což podle nás není podstatné,“ uvedl primář.
Barták podle znalců nemá žádnou duševní chorobou a je schopen rozpoznat protiprávní jednání. Trpí ale poruchou osobnosti. „Jeho osobnost je charakterizována velikášstvím, sebejistotou, potřebou obdivu a moci, neoprávněnými očekáváními, arogancí,“ pronesl primář.
Barták tvrdí, že byl opilý
Nahrávku, na níž Barták rozpráví se spoluvězněm Levkem, měli znalci také k dispozici. Barták tvrdil, že byl pod vlivem léků a tvrdého alkoholu. Tvrdí, že vypil půl lahve.
„Působí na mě tak, že je v běžné kondici. Nejsme schopni říci, jakými léky byl ovlivněn,“ řekl k tomu znalec. Žádné krevní testy anebo dechové zkoušky, které by to potvrdily nebo vyvrátily, tehdy nebyly provedeny.
Soud se také pokouší zjistit, kdo dal spoluvězni nahrávací hodinky. Obhajoba operuje s možností, že hodinky pocházely od policie. Pokud by se to prokázalo, nahrávku by nebylo možné použít jako důkaz. Policie by ke skrytému odposlechu potřebovala mít příkaz soudu, a ten nic takového nepovolil.
O tom, že by šlo o policejní akci, neexistuje žádný doklad. Zda se na předání hodinek do věznice podílela i policie, prověřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů, nic takového však nezjistila.
Obhajoba chce ještě vyslechnout některé zaměstnance liberecké věznice. Pak už by měl zaznít rozsudek. Mohlo by se tak stát v polovině října.
