Hrdinný příběh plný poezie, volně inspirovaný skutečnou osobou francouzského spisovatele Hectora-Saviniena de Cyrano, zpracoval režisér Filip Veverka. A to už pro tyrolské divadlo Landestheater v Innsbrucku v roce 2022. Nyní se s vedením libereckého baletu dohodl na novém uvedení své choreografie původně sto dvacet let staré divadelní hry.
 |
„Použil jsem mix všech tanečních stylů, které jsem v životě potkal a prošly mou hlavou. Poskládal jsem je do své choreografické koncepce tak, aby zapadaly do příběhu, který je při tvorbě dějového baletu nejdůležitější,“ říká Veverka, který se nebránil moderním prvkům, jako jsou kupříkladu džíny, do kterých tanečníky oblékla kostymérka Michaela Wenzelová.
„Nakoupili jsme je v jednom řetězci. Dokonce ani nepotřebovaly žádnou úpravu, jen jsme museli vybrat takové, které byly dost pružné,“ poodhaluje Wenzelová. A Veverka její výběr potvrzuje. „Příběh je nadčasový a nemusí být zařazený do té doby, ve které vznikal. Sám o sobě je dost silný a může se odehrávat kdykoliv.“
Obličej v sádře
Do role Cyrana Veverka obsadil tanečníka Michala Kováče, Roxanu pak tančí Nuria Cazorla García. „Jsou to skvělí herci a výjimeční tanečníci. Moc se mi líbí, jak poctivě a disciplinovaně přistupují k práci.“ Zatímco Roxana okouzlí diváky svou krásou, Cyrano má přesně opačný úkol. A to i díky obludnému nosu, kvůli kterému musel být Michalu Kováčovi odlitý otisk obličeje. „Byl jsem deset, patnáct minut zalitý sádrou,“ vzpomíná rodák z Bratislavy.
A jak Cyrana vidí samotný režisér? „Zásadní je jeho čestný charakter. Spousta odmítnutých lidí zahořkne, ale on naopak svou lásku miluje, i když ví, že ji nemůže získat. Jeho jednání je víc než lidské, je heroické. Zaslouží si náš obdiv,“ domnívá se Veverka.
