"Zatím jsme čápy zaznamenali v Jablonném v Podještědí, Stvolínkách, Velkém Grunově a v Dobranově," říká ornitolog Pavel Kurka z České Lípy, jenž se kroužkováním bílých čápů zabývá již víc než dvacet let.
Sto kilo žab a hrabošů mladýmNejznámější čapí potravou jsou žáby, hraboši, krtci, loví však i hady. Nejobvykleji snese samička tři vejce a střídavě na nich sedí s partnerem. Stejně se oba starají o potravu mladých. Krmí je jednou za dvě hodiny a denně spotřebují nejméně dva kilogramy, což je do dvou měsíců po jejich narození, kdy se začínají mláďata učit létat, víc než sto kilogramů živé potravy. |
Nejdřív dorazí samec, který týden až dva připravuje hnízdo pro budoucí společný život.
"Potom přiletí samice, zkontroluje to a rozhodne se, jestli zůstane. Většinou se jedná o stejné páry, které na stejném místě hnízdí pravidelně i několik desetiletí. Čápi se totiž dožívají poměrně vysokého věku, někdy i třiceti let," vysvětluje ornitolog.
Samec nebo samička si najdou nového partnera jen tehdy, když ten jejich původní zahyne.
Takový případ se stal před několika lety v Jablonném v Podještědí, když samice zahynula při ničivé tsunami v Asii. Odborníci se domnívali, že hnízdo z roku 1864 zůstane opuštěné. Samec však dlouho netruchlil a další rok přiletěl s novou čápicí.
Neobvyklá nejsou ani takzvaná smíšená čapí manželství, kdy český samec založí rodinu s německou samicí, nebo opačně.
Hnízdo v Jablonném má v průměru dva metry a váží podle odhadu přes tunu. Je to hnízdo, kde lze život čapí rodiny velmi dobře pozorovat, protože ho návštěvníci tamní vyhlídkové věže mají pod sebou jako na dlani. Rozhledna bude otevřená od 14. dubna.
Věrnost svému hnízdu zachovává i pár čápů ve Stvolínkách na Českolipsku, který se vrací na stejné místo již dvacet let. Kam odlétá přezimovat, se však ví jen přibližně. S největší pravděpodobností to je někam na jih Afriky.
"Kroužkoval jsem před několika lety mladé čápy v Dubnici pod Ralskem a potom přišla do českolipského muzea kroužkovací zpráva, že je zaznamenali až na samém konci Jihoafrické republiky," vzpomíná Pavel Kurka.
Kroužkování všech ptáků se kontroluje pomocí silných triedrů, které však musí být na pevných stativech. Pro přečtení zápisů na kroužcích je třeba, aby měl dalekohled nejméně čtyřicetinásobné zvětšení.
