I připomínka modré krve původních držitelů tu ale zůstane. Příští rok v létě se lidé v interaktivní expozici ponoří do historie tohoto šlechtického rodu.
Doksy si v roce 2015 ukously na první pohled nestravitelné sousto. Zámek jim tehdy zadarmo daroval Liberecký kraj. Ovšem s podmínkou, že ho do deseti let oživí. Z velké části se to podařilo už letos. Kromě muzea Čtyřlístku tu návštěvníci najdou městskou knihovnu, infocentrum i menší galerii. Rekonstrukce spolykala přibližně 93 milionů korun, 51 z nich šlo z evropských, státních i krajských dotací.
Na zámku se představí všechna vydání Čtyřlístku
„Už původní muzeum Čtyřlístku na půdě místní knihovny byl zázrak. A teď přišla další neuvěřitelná věc, jsme v zámku. Bude tady rušno a veselo a z toho mám radost,“ uvedl otec kresleného prasátka, psa, kocoura a zajíce Jaroslav Němeček. Ten má se svojí manželkou chalupu nedaleko Doks a právě město v Máchově kraji bylo předobrazem komiksových Třeskoprsk.
V nové a daleko větší expozici zájemci spatří například celou sbírku Čtyřlístku od prvního čísla z roku 1969 až po vydání poslední. „Dneska je to už 670 čísel. Děti budou mít možnost jimi listovat, ale prosím velmi opatrně, jelikož některé výtisky jsou velmi vzácné,“ upozornil Němeček.
Zatímco muzeum otevře již tuto neděli a knihovna a infocentrum za pár dnů, na expozici o Valdštejnech si lidé počkají minimálně do června.
„Expozice bude interaktivní. Budou se tady třeba promítat filmy o životě jednotlivých významných šlechticů. Šli jsme touto cestou i proto, že se nám nepodařilo zajistit dostatek originálních věcí spjatých s tímto rodem. Chtěli bychom ukázat, co vše pro tento kraj Valdštejnové udělali. Díky ním tady vede železnice, byly založeny obory pro zvěř, vznikla lesnická škola,“ popsala historička a kronikářka Renata Mauserová. „Na expozici úzce spolupracujeme s potomky rodu Valdštejnů.“
Až do roku 2012 v zámku sídlilo střední odborné učiliště a internát. Přítomnost školy a její necitlivé zásahy do kulturní památky byly znát. „Byly tu hodně poničené podlahy. Z jedné místnosti bylo sádrokartonovými stěnami uděláno několik, vše vylité betonem, parkety překryté linem a podobně,“ zmínila starostka města Eva Burešová.
Asi nejhůře se neúcta k dílu předků promítla v zámecké kapli. Tam, kde se mají lidé ztišit a rozjímat při modlitbě, byl pokoj pro novomanžele. Na zámku se donedávna pořádaly svatby. Obřady tu aktuálně neplánují. Kaple dostala zabrat i v době nacistického Německa.
Vzpomíná na to na webových stránkách památky páter Angelus Valdštejn, který se na zámku v roce 1931 narodil: „V létě roku 1943 obsadily jednotky SS obě neobydlená křídla našeho zámku. Uložili tam tajný archiv a ubytovali rodiny vyšších činitelů SS z Berlína. Jen kaple ve věži a „železniční místnost“ nacpané nábytkem zůstaly naše a mohli jsme tam chodit přes obvod esesáků.“
