Vladislav Mirvald - U obory (1962)

Vladislav Mirvald - U obory (1962) | foto: Galerie Benedikta Rejta

Vladislav Mirvald zasluhuje lepší péči

Louny zažily ve 30. a 40. letech 20. století pozoruhodný kulturní zrod. Objevila se tam skupina mladých kreativních lidí, jimž duchovním průvodcem byl knihovník Jaroslav Janík; zásoboval je filozofickou četbou a orientoval v soudobém umění.

Janíkovým přítelem byl i přední český fotograf Jaromír Funke, jenž na objednávku tamější radnice Louny nafotografoval a na místním gymnáziu snímky v květnu 1941 vystavil. Na téže škole v ony dny maturoval Vladislav Mirvald, který ve volných chvílích maloval, ovlivněn kubismem Emila Filly.

Mirvald (1921-2003) se seznamuje se Zdeňkem Sýkorou (1920) a Kamilem Linhartem (1920-2006). Společně surrealisticky fotografují, spolu po válce studují v Praze, stýkat se nikdy nepřestanou, ale každý jde svou cestou: Linhart se rozešel se surrealismem z nich tří nejméně radikálně a stal se lounským kulturním úběžníkem (společně s novým knihovníkem Jiřím Jedličkou).

Sýkorova díla postupně inklinují k abstrakci a ke strukturám a umělec se prosazuje i ve světě - ostatně nyní byl spuštěn ojedinělý projekt Sýkorovy monografie "na pokračování" (viz horní část strany).

Obdobnou inklinaci k abstrakci, přesněji ke konstrukci, nastoupil Mirvald, avšak neměl v sobě sebeprosazovací tah, aby risknul svobodné povolání; pracoval jako učitel a restaurátor. O jeho uměleckém vkladu se vědělo, ale doceňován byl "zadržovaně".

Přitom geometrizujícími kresebnými kreacemi, při nichž využíval znalostí fyzikálních zákonů, se pohyboval - jak se zjistilo jaksi dodatečně - souběžně s experimenty na světové scéně, pro něž byl nalezen termín op-art; ony racionalistické vizuální konstrukce dokážou v lidském oku vyvolat matoucí až hypnotické vjemy.

Lounská Galerie Benedikta Rejta čerpá z místního dědictví hojně a právem (konkrétně Mirvalda vystavovala i během normalizace, kdy pro centra byl "osobou nepříliš žádoucí").

Vloni jsme recenzovali expozici Surrealismus v Lounech, která připomněla ranou tvorbu tří zde zmíněných souputníků i dalších autorů. Nynější výstava se jmenuje Vladislav Mirvald, avšak zahrnuje jen určité výseky z tvorby.

Nespornou páteří instalace je cyklus krajinářských prací, které vznikaly od roku 1962. Zobrazení krajiny v Lounech a okolí tady Mirvald redukoval na několik výrazných černých kontur a nepočetnou škálu barevných ploch.

"V průběhu jednoho roku vytvořil kolem stovky dochovaných kreseb, maleb, akvarelů, pastelů a tušových kreseb přelomového významu. Tak intenzivní ponor do zkoumání výrazového podání díla již nikdy v rámci jednoho cyklu nezopakoval a nic nezpůsobilo tak radikální obrat v jeho tvorbě jako tento cyklus," píše v katalogu ředitelka galerie Alica Štefančíková.

Katalog, jenž je 4. svazkem sličné edice GBR, je téměř nezbytným doplňkem pro návštěvníka, který nepochází z Loun a v Mirvaldově díle se neorientuje. Bohužel instalačně se tu projevují stejné nedostatky jako u Surrealistů v Lounech: expozice je skoupá na informace o autorovi.

Totéž platí o internetových stránkách galerie, které sice nabízejí obrazovou procházku výstavou, avšak bez uvedení náležité dávky dat, natož aby připojily základní souvislosti Mirvaldova díla. V Lounech ke všeobecné škodě neumějí věci dotáhnout k dokonalosti, či spíš ke standardu, jenž by odpovídal exponátům, které mají k dispozici.

Vladislav Mirvald
Galerie Benedikta Rejta, Pivovarská 29-34, Louny. Výstava trvá do 11. května, otevřeno úterý až neděle 10-18 hodin, základní vstupné 40 korun; www.gbr.cz
Hodnocení MF DNES: 50%