Jedná se o mimořádný soubor artefaktů, přírodnin a esoterik.
V Pražákově paláci uvidí zájemci až do konce května převážně díla lidí výtvarně neškolených, vizionářů anebo duševně nemocných.
Speciální kapitolu expozice tvoří i díla samotného režiséra, scenáristy, výtvarníka, loutkaře a divadelníka Jana Švankmajera a známých surrealistů Vratislava Effenbergera, Aleny Nádvorníkové, Jiřího Koláře či Josefa Istlera.
"Tito lidé tvořili z vnitřní potřeby. Neměli žádné umělecké vzdělání ani nebyli vedení estetickými záměry," řekl autor výstavy Syrové umění Bruno Solařík. Švankmajerova sbírka podle něj vznikla intuitivně.
Jak doplnil druhý z autorů František Dryje, návštěvníky čekají kupříkladu automatické kresby, které vytvořili lidé, kteří byli psychicky nemocní nebo třeba v transu. Vstupní část nezvyklé kolekce obstaralo umění přírodních národů, konkrétně fetiše a masky z oblasti subsaharské Afriky.
Švankmajer se včerejší brněnské vernisáže nezúčastnil, protože právě dokončuje svůj film nazvaný Šílenci. Ceněný tuzemský režisér podle autorů výstavy oblibuje díla vzniklá na arcimboldeskním principu, který proslavil rudolfinský malíř lidskými portréty sestavenými z květin, plodů, živočichů či věcí.
"Vždycky mě zajímalo všechno, co se týká imaginace, která je mnohem bližší magii. Umění, které je upoutané na sebe sama se časem stává jen dokumentem doby, potravou předhozenou ke strávení historikům umění," komentuje svoji sběratelskou vášeň Švankmajer.
