Z výstavy Hommage à Peter Vajda | foto: iDNES.cz

Dámský klín i zrádné spirály. Zakázaní slovenští umělci vystavují na Kampě

  • 6
Letošnímu létu v pražském Museu Kampa bezesporu kraluje britský „fotograf královen“ Cecil Beaton. Přesto se v druhém patře Sovových mlýnů skrývá výstava, která může především Čechům a Slovákům předat mnohem více. Mapuje totiž neoficiální slovenskou výtvarnou scénu šedesátých až osmdesátých let s několika přesahy do let devadesátých.

Vychází ze sbírky slovenského podnikatele Petera Vajdy, který se za socialismu i později snažil podporovat zakázané umělce s vidinou vytvoření komplexní sbírky mapující neoficiální slovenskou výtvarnou scénu.

Stejně jak chronologicky postupuje sbírka, tak expozice postupně odhaluje, které umělecké směry slovenské umělce především v šedesátých letech ovlivnily.

Prvních pět let, kdy docházelo k uvolňování společenských poměrů, se trochu překvapivě nevyznačuje přehnanou euforií nebo snahou o nastolení nových pořádků. Umělci včetně Mariána Čunderlíka nebo Rudolfa Fily se rozhodli navázat na tradici meziválečné avantgardy.

I tím však popudili vládnoucí stranu, která jejich umění nazvala nebezpečným průnikem buržoazní ideologie do socialistického umění. Jenže to ještě cenzoři netušili, s jakými díly se budou muset vyrovnat za dalších pět let. Stačí porovnat Filovy obrazy například s Průvodem císařovny Theodory z roku 1969 od Alexe Mlynárčika a je jasné, proč. Nový realismus, evropská reakce na americký pop art, okouzlil slovenské tvůrce.

Své příznivce si získal i neokonstruktivismus, který alespoň ve Vajdově sbírce hojně prezentují ženy – Tamara Klímová, Danuta Binderová nebo Mária Balážová. Jasně nastavených pravidel stylu vycházejících z geometrie a trojice barev červená, žlutá, modrá se sice systematicky nedržely jako jejich kolega Milan Dobeš, přesto svůj hold asketickému stylu vzdaly dokonale.

Výstava bude k vidění do 30. září letošního roku.