Z výstavy Paradox módy: Móda versus umění v Museu Kampa (2023)

Z výstavy Paradox módy: Móda versus umění v Museu Kampa (2023) | foto: Museum Kampa

Co je móda i umění? Pytel od brambor či šaty Hitlerovy ženy, ukazují na Kampě

  • 0
Módu si můžete koupit, ale styl musíte mít, říkala už návrhářka Coco Chanel. Kam jinam než na Kampu, jedno z nejpůsobivějších míst v Praze, pak umístit výstavu, která propojuje jedinečné prostředí, módu i umění. I když není móda a umění vlastně jedno a to samé? Co myslíte? Výstava v Museu Kampa na to jasně odpovídá.

Móda do Musea Kampa nezavítala poprvé. Ještě za života mecenášky Medy Mládkové Sovovy mlýny hostily expozici obuvníka českého původu Manolo Blahnika, tak často jmenovaného v seriálu Sex ve městě.

U Vltavy už našly svůj dočasný domov také černobílé snímky fotografa Helmuta Newtona, který se proslavil ikonickými záběry pro magazín Vogue. A opomenout nejde i českou stopu: show Liběny Rochové se svítícími modely z roku 2010.

Letošní výstava, která bude k vidění až do 5. listopadu, nese název Paradox módy: Móda versus umění a představuje průřez oděvními trendy od šedesátých do osmdesátých let. V ulicích i na molech.

Pojďme ale začít u onoho paradoxu. Proč je s módou spojený? Podle pořadatelů je móda paradoxní sama o sobě. „Nikdy není pouze funkční a užitková a přesahuje společenskou nutnost, která člověku přikazuje se oblékat – zdobí povrch a zároveň nám dovoluje vyjádřit svou duši,“ upozorňují. „Umění totiž stejně jako móda vypovídá o člověku jako jedinci, ale také o celé společnosti,“ dodávají.

Z výstavy Paradox módy: Móda versus umění v Museu Kampa (2023)

Stejně jako díla vystavených umělců Mikuláše Medka, Ladislava Sutnara nebo Adrieny Šimotové jasně reflektují náladu doby i styl tvůrce, činí tak i vystavené šaty. K vidění je krejčovská práce neznámých autorů i velikánů jako Christian Dior, Yves Saint Laurent, Paco Rabanne, Pierre Cardin nebo Coco Chanel.

Móda jako reklama i odraz doby

Část výstavy se věnuje také spojení módy a reklamy, kdy se například dámské šaty využívaly přímo jako reklamní plocha. Třeba v rámci kampaně amerického prezidenta Richarda Nixona, který na oděv nechal natisknout své jméno nebo jako reklama na slavné Campbellovy polévky v konzervách, které do legendární podoby zpracoval Andy Warhol.

Specialitou jsou pak šaty vyrobené z pytle od brambor, jež si prostřednictvím natištěných nápisů dělají legraci z přemrštěných módních trendů. Kromě přízemí Sovových mlýnů kurátorka Martina Vítková s kolegy umístila několik šatů také do prvního a druhého patra budovy, kde svým stylem přesně rezonují s díly Františka Kupky a Otta Guttfreunda ze stálých expozic.

Z výstavy Paradox módy: Móda versus umění v Museu Kampa (2023)

Ony šaty nejen, že vizuálně hrají s vystavenými obrazy, ilustrují také oděvy, ve kterých si tyto obrazy mohly v dobách minulých prohlížet vrstevnice umělců. Poněkud mrazivý je pak pohled na jemné a přesto chlad navozující šaty manželky Adolfa Hitlera Evy Braunové z poloviny třicátých let minulého století.

„V expozici Fashion Paradox jsme se chtěli zabývat módou, která nežije jen na molech, ale v životech lidí a může něco zajímavého vypovídat o společnosti,“ píše Museum Kampa. Návštěva naštěstí tento záměr stvrzuje. Snad se příště organizátoři zaměří i na další dekády módní historie.

Museum Kampa má otevřeno každý den od desíti do šesti. Konat se bude také komentovaná prohlídka, konkrétně 15. srpna.