Co vás na hmyzu fascinuje?
To, jak je vytvořený do nejmenších detailů. Každý ho zná, ale teprve když se člověk podívá opravdu zblízka, vidí, jak je na něm všechno geniálně poskládané.
Strávil jste tisíce hodin jeho zkoumáním. Čím vás překvapil?
Příroda mě vždy zajímala, ale nejsem entomolog. O mnoha věcech jsem dříve vůbec nevěděl a stále přicházím na další a další zvláštnosti. Například vazby mezi hmyzem a rostlinami jsou fascinující, stejně tak sociální vazby, které mají včely nebo mravenci. Teprve při bližším zkoumání člověk zjistí, o jak složitou a propracovanou komunikaci jde.
O výstavě
|
Nápad na vytvoření výstavy jste dostal, když jste pozoroval přes lupu brouka. Věděl jste od začátku, že modely budou velké až 5 metrů?
Ano, zasnil jsem se a viděl jsem před sebou hotovou výstavu. S dětmi jsme tehdy koukali na kousky chleba nebo listy, pak jsme ale pod lupu položili mrtvého broučka. Nestačil jsem se divit.
Čím více si jej člověk přibližuje, tím dál se dostává a objevuje nové a nové detaily. Jako kdyby plul vesmírem. Byl jsem úplně okouzlený.
Jen jsem už nepomyslel na to, jak náročné bude modely vytvořit. Původně jsem počítal s tím, že za měsíc s týmem zvládneme jednoho brouka. Nakonec nám každý trval přibližně rok.
Jak jste při výrobě postupoval? Měl jste menší modely nebo nákresy?
Dělal jsem si hliněné předlohy o velikosti přibližně 20 až 30 centimetrů. Byly bez chlupů, ale s jasnými konturami a úhly. Hledal jsem si na internetu fotografie hmyzu, ale na nich většinou není vidět tělo ze všech stran. Proto jsem sháněl mrtvé brouky, které jsem si prohlížel pod lupou.
Včely, dvoumetrový mravenec či obří blecha. Seznamte se s krásou hmyzu |
Z čeho se díla skládají?
Základ tvoří železná kostra. Pak je tam také polystyren, sklolaminát a různé tmely, které se následně brousí. Vše se lakuje, nanáší se barva, na povrch se dávají chlupy. Je to náročný proces.
Které modely byly nejtěžší na výrobu?
Celkově asi ty první, protože jsme ještě nevěděli, jak přesně postupovat. Navíc jsme ze začátku pracovali v malé dílně, takže jsme si je nemohli prohlížet z dálky. Nejvíce se nám podle mě povedla moucha.
Výstava láká malé i velké návštěvníky. Obdivovat mohou i obří maketu komára.
Pracovali jste i stylem pokus-omyl?
Mockrát. Ne všechno se povede hned napoprvé. Člověk pak musí danou věc vyhodit, čímž přijde o odvedenou práci i peníze za materiál. Hodně jsme tápali například u křídel, která musela být průhledná a dobře ohebná.
Existují miliony druhů hmyzu. Podle čeho jste vybíral ty, které zvěčníte?
Zamýšlel jsem vytvořit od každé čeledi nějakého zástupce, hodně rychle jsem ale zjistil, že je to nadlidský úkol. Vybral jsem tedy ty, které se mi líbily. Zároveň jsem chtěl, aby výstava obsahovala jak hmyz žijící u nás, tak i cizokrajné druhy, které lidé neznají.
Brno „okupuje“ obří brouk, propracované modely umělci vytvářeli 15 tisíc hodin |
Na modelech jste s týmem pracovali deset let. Měl jste během té doby pocit, že nemáte šanci všechny dodělat?
Jednou jsem měl opravdu krizi. Tvořili jsme zrovna přibližně pět brouků naráz. Dostal jsem se do situace, kdy člověk do projektu dává spoustu peněz za materiál, platí ostatním za práci – a sám dělá zadarmo. Do toho přišla koronavirová pandemie a já si říkal, zda modely vůbec někdy vystavíme. Uvažoval jsem, že bych s nimi skončil a věnoval se jiným záležitostem. Podobné myšlenky mě ale časem přešly.
Výstava byla ve Valticích, nyní je k vidění v Brně. Kam zamíří dále?
Rád bych, aby si ji mohli prohlédnout i lidé mimo Moravu, třeba v jižních Čechách. Půjde také do Prahy a následně pravděpodobně opustí naši zemi. Mou ambicí je hlavně Evropa.
26. května 2023 |
