Udat zábavní kolos se stále nedaří. První pokus ztroskotal loni v září, když japonská banka Nomura International stáhla svou nabídku na zábavní areál Dome Europe. Podruhé si to rozmyslela sama britská vláda, když se jí znelíbil dosud preferovaný návrh pro tu příležitost sestaveného zvláštního finančního konsorcia - to navrhlo učinit z Dómu milénia moderní park. Podle vyjádření ministra lorda Falconera, odpovědného za problematickou atrakci, vláda spíše čekala nabídku, jež by komplexu zajistila dlouhodobou perspektivu, byla finančně výnosná a přispěla k oživení prostředí Greenwiche.
Výkonného ředitele dotyčného konsorcia Roberta Bourneho rozhodnutí vlády překvapilo a zklamalo. Pochybuje, že se jeho skupina přihlásí do konkurzu znovu. Z neúspěchu konsorcia má však radost někdejší ředitel dómu, rozšafný Francouz Pierre-Yves Gerbeau, který se už hlásí jako nový zájemce: "Je to vzrušující zpráva. Už máme obchodní plán a nové vize." V tomto směru se Gerbeau snaží zúročit své zkušenosti manažera Disneylandu - Dóm milénia hodlá proměnit v globální zábavní park, přilehlé pozemky radí prodat za dvě stě milionů liber. Doufá, že jednání o prodeji začnou během několika týdnů. Je však poněkud nejisté, odkud vezme peníze, on sám zvažuje obnovit spolupráci s firmou Nomura.
Zdá se, že i u takového kulturního dómu hraje svou roli politika. Lord Falconer se sice dušuje: "Naše úvahy nejsou řízeny žádnou politickou strategií." Ovšem těžko se tomu věří. Vzniku Dómu milénia kdysi aktivně napomohl konzervativec a někdejší britský premiér John Major, přičemž jeho labouristickému nástupci Tonymu Blairovi se nápad na tu stavbu rovněž líbil. Pýcha labouristů, otevřená na Nový rok 2000, se ovšem vinou finančních potíží rychle proměnila v hořké sousto, jež podle některých pozorovatelů zrcadlí schopnosti strany po několika letech u moci. "Je to strašná zpráva o nekompetentnosti nových labouristů," vyhrocuje téma opoziční předák William Hague. Anglická média si pro peripetie spojené s dómem vynalezla slovní kličku: obří bílý stan se stal sloní přítěží premiéra Blaira.
Problémy s konstrukcí proslulého architekta lorda Rogerse jsou nicméně staršího data. Moloch, jehož prvních osm tisíc betonových pilířů zapustilo své kořeny v létě roku 1997, polykal stále více a více financí, konečná suma se nakonec vyšplhala až téměř k miliardě liber. Na nejvyšším postu se vystřídali tři ředitelé, už v polovině roku 2000 se dóm potýkal se zatékající střechou, nespokojenými pracovníky, auditem a povšechným přesvědčením, že stavbě koncipované jako "největší show na zemi" už nepomůže ani svěcená voda. Podle průzkumu z loňského roku se každý pátý Brit domníval, že dóm je "nejobludnější stavbou roku".
Návštěvnost to potvrdila: z původně avizovaného počtu dvanácti milionů návštěvníků se jich během loňského roku nakonec dostavila polovina. Právě prodej stavby má fiasko zahojit. Původní očekávání, že dóm bude vyjadřovat "Cool Britania", tedy pohodovou atmosféru na evropských ostrovech, se nepotvrdila.
 Konstrukce budoucího Dómu tisíciletí z května 1998. |
 Svítící Dóm tisíciletí v londýnském Greenwichi. |
 Na Silvestra byl Dóm tisíciletí v Londýně slavnostně otevřen. |
