Florenťané, jak je neznáme

Ně které recenze pot ř ebují recenzi a n ě kte ré recenzenty je t ř eba seznámit s problémem. Nap ří klad tehdy, když recenzuj í s pr ů hledným záměrem na prvn í m m í stě uškodit recenzované věci a přitom j í ani nerozum ě j í . Je to případ článku brn ě nského studenta d ě jin um ě ní Jana Sk ř ivánka Florenťan é slibuj í víc , než nab í zej í, který recenzuje výstav u Florenťan é – U m ě ní z doby medicejských velkovévodů , prob íhající nyní do poloviny srpna ve Vald š tejnské j ízdárn ě . P ř estože se sám označuje za studenta oboru, o n ě mž píše, a staví se tak do role odborníka, povrchnost, diletantismus a neinformovanost o zásadních, dvacet let starých odborných stanoviscích d ě jin um ě ní je v jeho recenzi až zarážející. A nyní k hlavní perle recenze: « je diskutabilní, zda je vůbec možné o florentském barokním umění hovořit jako o samostatné škole. » “Florentské seicento” je dnes zvučným pojmem dějin umění, dobře definovaným, s bohatou, stovky titulů čítající literaturou, několika velkými výstavami (nejzávažnější bylo “Seicento fiorentino” v roce 1986) a s velkou školou specialistů. O jeho uznání a rovnoprávné místo mezi římskou, neapolskou a boloňskou školou 17. století se zasloužili už osobnosti, o nichž se naši studenti učí v dějinách oboru dějin umění. Z florentských hvězd seicenta první velikosti jsou na výstavě téměř všichni: Alessandro a Cristofano Allori, Tempesta, Pomarancio, Santi di Tito, Ciampelli, Ligozzi, Empoli, Boscoli, Rosselli, Vignali, Dandini, Furini, Della Bella, Callot, Vries, Sustermans, Mehus. Vystavený fond kreseb florentského seicenta, recenzentem přezíraný, má celoevropský význam! Požádal jsem MFDnes o zveřejnění celé me reakce na tuto nezasvěcenou a diletantskou recenzi! Doufám,že vyhoví a nebudou se bát diskuse.