Celý Warholův život byla fikce

Muzeum Andyho Warhola v Pittsburghu se před časem rozhodlo vytvořit retrospektivní výstavu díla Andyho Warhola a představit ji v zahraničí. Výběr ze čtyřiceti let autorovy tvorby již navštívil dvanáct zemí střední a východní Evropy a nyní je představen v České republice v Národní galerii v Praze, coby na své poslední zastávce. Výstavu ve Veletržním paláci Národní galerie připravila ve spolupráci s americkým velvyslanectvím.

Warholovo dílo je na výstavě reprezentováno ukázkami prací z jednotlivých období umělcovy tvorby. Najdou se na ní i některé z autorových nejslavnějších grafik jako například portrét Marilyn Monroe, Mao Ce-tunga nebo plechovka Campbellovy polévky. Doplňkem výstavy jsou také kresby, které vytvořila Warholova matka Julia.

Andy Warhol je jeden z nejvýznamnějších umělců dvacátého století a jeden z nejvýraznějších představitelů pop-artu. Tento umělecký směr si všímá běžných věcí, se kterými se setkáváme v každodenním životě, a neobrací se zády ani k reklamě, comicsu nebo reprodukcím. Jedním z hlavních témat pop-artu je právě reprukovatelnost inspirovaná regály přeplněnými stejným zbožím v supermarketech konzumní společnosti.

Warhol se narodil za hospodářské krize ve Forest City v Pensylvánii v rodině východoevropských přistěhovalců. Přesné datum jeho narození není známo. Umělec sám o svém rodném listu z roku 1930 tvrdil, že jde o falzifikát. Jeho rodiče, Andrej a Júlia Warholovi, se později usadili v Pittsburghu, kde malý Andy strávil dětství. Důvod jejich příchodu za oceán ze slovenské vesničky Miková byl prostý - rodina toužila po lepším životě.

Po druhé světové válce Warhol vystudoval Carnegieho technologický institut v Pittsburghu, odkud odešel s titulem bakalář výtvarného umění. Již v této době se začal projevovat jeho talent, který byl částečně podpořen prostředím obchodních domů, v nichž velmi často vypomáhal. Pravidelný rytmus stejného zboží v regálech Warhola inspiroval k pozdějším dílům, jež jsou s jeho jménem spojována dodnes - Dolarové bankovky, Autohavárie, portréty hollywoodských hvězd.

Warholova cesta na výsluní ale měla podstatně prozaičtější první krůčky. Po odjezdu do New Yorku v roce 1949 s kolegou Philipem Pearlsteinem začal autor pracovat jako relamní grafik pro časopis Vogue a Harper's Bazaar. Na jejich stránkách se také objevily první kresby pro renomovanou obuvnickou firmu, kde už se začal profilovat Warholův osobitý styl. Za svou práci na poli reklamy dostal v padesátých letech několik ocenění a od roku 1952 také pořádal samostatné výstavy.

Uvolněná atmosféra šedesátých let vnesla i nové motivy do Warholovy práce. Autor se pustil do experimentů se sítotiskem, z nichž posléze vzešly jeho nejslavnější práce (Cambellovy plechovky, portrét Marilyn Monroe, Mao Ce-tunga nebo Liz Taylorové). Kombinací s fotografií ztvárnil nejeden výjev z každodenního života. V této době se také stal doslova továrnou na obrazy. V prostorách bývalé továrny si pronajal místnosti pro ateliér a společně s velkým týmem pomocníků začal realizovat nové práce. Ne nadarmo se tomuto místu začalo přezdívat "factory".

Andy Warhol se však nezabýval pouze sítotiskem. V průběhu šedesátých let natočil více než šedesát filmů a podílel se také na tvorbě videoklipů. Tento způsob života trval až do osmdesátých let, kdy v roce 1987 Warhol zemřel v nemocnici na komplikace po operaci žlučníku. Když se Andyho Warhola několik let před smrtí ptali, jaká slova by si vybral pro svůj epitaf, umělec řekl, že slovo "fikce". Chtěl tím naznačit, že celá jeho image založená na návštěvách nočních diskoték, filmových klubů a módních přehlídek je pouze fikcí člověka, který se narodil jako Andrew Warhola.

Andy Warhol

Instalace k výstavě

Mao

Znak dolaru

Marilyn Monroe

Znaky dolaru

Ředitel Národní galerie Milan Knížák na tiskové konferenci

Kresby matky Andyho Warhola Julie

Krabice kečupů firmy Heinz

Plechovka Campbellovy polévky

Lebka

Elektrické křeslo

Socha svobody

Instalace k výstavě