Dějiny Moravy jsou s dějinami židovského národa dávno úzce spojeny: první zmínka o židovských obchodnících na moravských tržištích pochází z roku 903 a trvale se Židé na Moravě začali usazovat od 12. století. Mezi významná sídla patřily Holešov, Boskovice, Dolní Kounice, Mikulov, Uherský Brod, Brno a další. Ale až zrušením diskriminačních zákonů v polovině 19. století se otevřel prostor pro plnou emancipaci židovských obyvatel. Řada osobností se pak výrazně uplatnila v obchodu, průmyslu, vědě a umění. Byla to právě kultura, jež sehrála v procesu emancipace a asimilace evropských Židů nejdůležitější roli. Kultura a umělecký věhlas se totiž staly prostředkem k překonání přetrvávajícího antisemitismu a k začlenění se do společnosti.
|
Výstava Židovská Morava, Židovské Brno |
|
Dům umění města Brna |
|
Výstava trvá do 11. února 2001 |
|
Podrobnosti o výstavě naleznete ZDE. |
Moravští Židé, většinou německy jazykově orientovaní, byli součástí tohoto procesu v rámci Rakouska-Uherska a důležitou roli ve všech oblastech kulturního života hráli i po celé období první republiky. Předválečné Brno přitahovalo pro svou geopolitickou polohu množství významných světových literátů, architektů a umělců, kteří zásadním způsobem ovlivnili kulturní život města a celého regionu. Nacistickému tzv. konečnému řešení padlo za oběť celých 90 procent populace moravských Židů a spolu s nimi zanikla také naprostá většina židovských obcí, jejichž kořeny často sahaly až do středověku. Dnes jsou na Moravě pouze tři aktivní židovské obce - v Brně, Olomouci a Ostravě.
Ale zpět k výstavě. Jejím hlavním nedostatkem je, že se autoři ani v náznaku nepokusili vymezit, co rozumějí pod pojmem židovská kultura. Stejně tak nechali stranou problém náboženského a národnostního významu židovství a rozlišení kultury ortodoxních obcí a asimilovaných Židů. Vedle historických dokumentů a krátkých portrétů význačných moravských Židů tak na výstavě vedle sebe najdeme synagogální vybavení, košerovací nůž či vál na macesy, stejně jako model brněnské vily Tugendhat nebo kostým z inscenace HaDivadla Jób. Expozice budí pocit, že kurátoři pouze snesli na hromadu řadu artefaktů, které lze nějakým způsobem označit přívlastkem židovský, a opatřili je popisky.
Jistě, jediná výstava nemůže nahradit chybějící vědeckou práci. Ale chci-li připomenout přínos židovské kultury, měl bych se alespoň pokusit jasně pojmenovat, v čem tkví její specifičnost.
 Z výstavy Židovská Morava, Židovské Brno. |
 Z výstavy Židovská Morava, Židovské Brno. |
 Z výstavy Židovská Morava, Židovské Brno. |
 Z výstavy Židovská Morava, Židovské Brno. |
