Uprostřed galerie tak rostou hladké makety stromů, na nichž jsou přidělané ptačí budky, krmítka a hnízda, každé vyvedené s jiným architektonickým záměrem. Jsou zde funkcionalistické stavbičky, budky vytvořené z barevných měsíčníků o architektuře, z lampiček i z kancelářských šanonů z IKEA včetně návodu k obývání.
Kdyby se pan Špaček s panem Slavíkem hádali, může návštěvník jejich obytné šanony proházet tak, aby už spolu ti dva ptáci nesousedili. Psi jsou na tom podobně. Mohou žít v geometrických čistých funkčních boudách připomínajících jednoduché linie designových skříní i ve starých, z pár prkýnek stlučených boudách zevnitř polepených fotografiemi koček. A třeba studio Projektil se s boudou příliš nepáralo a do prostoru umístilo jednoduchou židli. Na oranžovém hadru v barvě studia pod ní sedí umělohmotný pes, aby bylo jasné, že i tohle je psí obydlí.
Z výstavy Twenty after Twenty
Twenty after Twenty však není jen tak ledajaká ptákovina, i když i tohle slovo její kurátor Dan Merta používá, byť s rezervou. Na něčem tak obyčejném, jako jsou boudy a budky, se tu ukazuje přístup čtyřiceti architektů a architektonických studií. A už jen to samo o obě zaslouží ocenění. Navíc všichni autoři jsou činní až po sametové revoluci, jde tedy o reprezentativní přehlídku současné a nekonzervativní architektury.
Ostatně i to, že čtyřicet architektů přistoupilo na Mertův koncept (odmítl jen málokdo z oslovených), dokládá, že i za takovou legrací se zvířátky může být velký kus práce. A to, že současní architekti mají smysl pro humor. Dvacet slovenských ptačích budek a dvacet českých psích bud to dokazuje o svých autorech Svatopluku Sládečkovi, Jiřím Kneslovi, Petru Pinkasovi a Janu Žalském či o jejich kolezích ze slovenského Totalstudia či Juraji Sumbalovi a Danielu Priehodovi (jejich budka je na snímku).
Architekt David Kraus vystavil keramického jezevčíka. A tvrdí, že mu jde o zákazníka a jeho osobu. Jeho psovi se tak stala bydlem celá galerie, respektive právě on je tím, kdo může bez zábran vyzkoušet všechny vystavené boudy. Asi to dělá, když ve Frágnerce zavřou. Ostatně v otevírací době to dělají asi i odvážnější návštěvníci, alespoň někteří do psích bud strkají hlavy a prohlížejí si tak vkleče na všech čtyřech psí interiér.
K výstavě Twenty after Twenty vyšel i vydařený katalog. Ten je ovšem mnohem serióznější než výstava a nabízí teoretický a dokumentační rámec, který obvykle na zdech galerií zabývajících se architekturou vídáme.
Twenty after Twenty
Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5, Praha 1, kurátoři Dan Merta a Andrea Trembuláková, výstava trvá do 10. ledna, vstupné 40 korun.
Hodnocení MF DNES: 90 %
